Wishlist Monday #5 | Knihy v angličtině

Každé pondělí přidám článek s knížkami, které si přeji. Pokaždé si vyberu nějaké téma (třeba romantické, historické apod.) a z této kategorie pak přidám 3 knížky. Pokud by jste se do projektu chtěli zapojit taky, jste vítáni! Stačí, když si do článku přidáte tento banner, který jsem vyrobila, s odkazem na můj blog (popř. na tento článek).

Ano, je mi jasné, že není pondělí, ale středa. A taky vím, že ve středy bych měla přidávat Top 5 Wednesday. Ale pravidla jsou od toho, aby se porušovala, ne? Nebo minimálně já si je teď dovolím porušit, jelikož mě dnešní téma tolik nezaujalo, kdežto na mém wishlistu je kopa knížek, které bych vám mohla ukázat. Dnešním tématem  wishlistu jsou knížky, které sipřeji pořídit v angličtině. Všechny tyto knížky si někdy v budoucnu pořídím, pravděpodobně přes bookdespository.com, jen čekám, až budu mít nějakým zázrakem přebytek peněz, které nebudu vědět, kam dát. :D

#1

Slammed - Colleen Hoover

Na tuhle knížku, kterou jsem četla v češtině, jsem již pěla básně v této recenzi, takže se nebudu opakovat. Ovšem jedno vám řeknu - myslím, že z knížky bych měla ještě intenzivnější pocit, kdybych si všechny ty skvělé básničky a citáty rovnou četla v originálním jazyce. A přesně proto, si tuhle knížku chci koupit. 

#2

Will Grayson, Will Grayson - John Green, David Levithan

Na druhém místě mám poslední knížku, na niž pracoval John Green, kterou jsem ještě nečetla. Šetřím si ji, jako nejoblíbeněší cukrátko, ale zároveň jsem trochu nervózní. Četla jsem od Levathana Den co den a i když mi knížka úplně učarovala, nakonec jsem ji musela dát čtyi hvězdičky, jelikož jsem s Levithanem nesouhlasila s dost postoji, které v knize prezentoval. A tak nějak se bojím, aby mi jeho tlačení názorů nezkazilo i tento příběh.

#3

We were liars - E. Lockhart

Tady už nechci udělat stejnou chybu, jako u Život jedna báseň. O poetickém stylu, jakým je tato kniha napsána, jsem již slyšela mnohé a proto si chci knížku přečíst v angličtině, i když vím, že má být někdy v červnu přeložena do češtiny. Snad budu patřit do skupiny lidí, kteří jsou z knížky nadšeni. 

Let your mind speak #1 | "Vyber si"

Vytvořila jsem nový projekt, novou rubriku. Možná to někteří z vás vědí, ale ráda píšu. Neříkám, že jsem spisovatel a že mám pro to talent, přesto si ráda jednou za čas napíšu nějakou povídku, úvahu nebo fejeton. A přesně k tomu bude sloužit tato rubrika. Budu tady ty má malá díla zveřejňovat. Třeba se to někomu z vás bude chtít číst. Témata budu brát buď z blog.cz, kde každý týden mají něco jako "téma týdne" a na tohle téma pak lidé zveřejňují své články s daným tématem, nebo si budu témata vymýšlet sama. Téma tohoto týdne bylo "Vyber si" a tady si můžete přečíst, co jsme pro dané téma stvořila já. Není to to nejlepší, co jsem kdy vytvořila (dost možná asi druhé, třetí či padesáté), ale je to něco. A bylo by mi líto to vymazat, i když čistě jenom proto, že jsem nad tím strávila asi dvacet minut. :D Ani jsem to po sobě nečetla, tak se omlouvám za případné opakování se slov či gramatické chyby.

S chrčením zasípám a znovu se zapřu do pedálů mého kola. Celé tělo se mi třese při tak nezvyklé námaze a plíce mi hoří po více kyslíku. Cítím nepříjemné tepání krve v hlavě, když přerývavě vydechnu a zase nabírám vzduch pootevřenými ústy. Po zádech cítím stékat lepkavou kapku potu a znechuceně se zavrtím. Plně se soustředím na rytmický pohyb mého těla, soustředím se na pravidelné dýchání a sleduju strmou lesní cestu plnou kamení tyčící se přede mnou jako zlý bubák před vystrašenou školačkou. Nevnímám to, jak se sluneční paprsky odrážejí od zeleného listí ve větvích habrů. Nevnímám kontrast mezi bílými břízami a tmavými kmeny dubů, ani si nevšímám jak nerušeně celá tato lesní scéna působí. Ne, asi les by mě teď nedokázal uchlácholit svým pokojným vzhledem. Tentokrát potřebuju něco dělat, potřebuju oblafnout své tělo nadměrným pohybem, aby se má mysl neměla čas zabývat otázkami, kterým se snažím ujet.
 Nadzvednu se ze sedadla a vestoje se zapřu do pedálu, aby se mi podařilo přejet obzvláště kamenitý úsek téměř na vrcholu tohoto lesního kopce, ovšem najedu na kámen pod špatným úhlem, což způsobí, že se mi pneumatika kola nebezpečně smýkne. Ve stoje neudržím rovnováhu, sletím z kola a bokem přistanu přesně na ten nejostřejší z kamenů. Chvíli tam jen tak bezděčně  ležím a nechám, aby mé tělo zaplavila vlna ukrutné bolesti a zhluboka vydechuji. Netuším, jestli bych vůbec nasbírala dostatek energie, abych se z této zaprášené cesty zvedla, a tak si opřu čelo o hroudu hlíny u mé hlavy a pevně zavřu oči. Snažím se zklidnit svůj dech, abych se dokázala zaposlouchat do zvuků lesa kolem mě doufající, že by mírumilovné zvuky lesa dokázaly zastavit zmatek v mé hlavě, ovšem jediný zvuk, který dokážu vnímat, je zběsilý tlukot mého srdce jehož ozvěna mi tepe až v uších jako neodbytný nechtěný host.
 A jak se tam tak válím v prachu země, konečně mi dojde, že před vlastními myšlenkami neuteču. Po fyzické námaze v mém těle zůstala jen prázdná bolest, ale ani ta nedokáže přebít tu úzkost, kterou se mi svírá srdce. Z koutků mi stečou dvě slzy, které působí na mé rozpálené pokožce podivně chladně. Každý mi říká, že je to na mě. Prý si můžu vybrat. Ale já se necítím, že by rozhodnutí bylo na mě. Všichni mají tolik rad, všechno vidí tak jasně! Mě nikdo ale poradit nedokáže. Ať si vyberu jakkoliv, svým chováním ovlivním životy druhých. Je mi jasné, že tak tragické to není a že má mysl perfekcionistky zase celou situaci zveličuje, ovšem něco pravdy na tom bude. Nechci, aby má rozhodnutí někoho ovlivnila. Nechci nést tu zodpovědnost. Vím, že je to zbabělé, ale přeji si, aby pro všechny byla jen jedna možnost. Ve všem. Svět by byl lehčí. Už teď je mi jasné, že zítra celou situaci budu vidět jinak a hlavně méně dramaticky, ale momentálně jsou mé emoce mým jediným společníkem, tak se jim poddávám. Dovolím si jen tak ležet, fňukat a utápět se v lítosti, že málem přeslechnu otázku.
"Jste zraněná?"
Vzhlédnu k tazateli a vidím postaršího pána s velmi ustaraným výrazem, jak drží za ruku malou holčičku, která vypadá vyděšeně.
"Nic mi není." odpovím.
S námahou se vyškrábu na nohy, zvednu ze země kolo a otočím jej po svahu dolů. Opráším si kalhoty a potom nasednu a řítím se z kopce dolů.
Vždyť o co jde. Někdy by možná bylo snazší, kdyby náš život byl přesně nalinkovaný. Dost možná by to ušetřilo všem spoustu trápení ze špatně zvolených rozhodnutí. Ovšem není právě možnost volby to, co dělá náš svět pestrým? Sice ještě nevím, jak se rozhodnu, ale poprvé od chvíle, když jsem se dneska ráno probudila, se pro sebe usměju. Možná ještě neznám odpověď, alespoň jsem se však naučila bt vděčná za to, že si můžu vybrat.

Život jedna báseň | Recenze

Když jsem se doslechla, že nakladatelství Yoli vydá další knížku autorky slavné Bez naděje, byla jsem dost nervózní. Ano. Bála jsem se, že po tak zajímavé knize plné dějových zvratů a dojemně vykreslených scén, bude prostě její další knížka suchá. Když jsem ale zjistila, že vycházející knížka je o poezii, zase jsem trochu pookřála a když opadla největší vlna nadšení, sama jsem si knihu přečetla. A musím říct, že ani tentokrát mě Colleen Hoover nezklamala.

“Question everything. Your love, your religion, your passion. If you don’t have questions, you’ll never find answers”

—  Colleen Hoover, Slammed

Osmnáctiletá Layken to neměla poslední rok lehké. Její tatínek zemřel na infarkt, což dost zasáhlo

jejich rodinu nejen emočně, ale i finančně. Proto jsou ona, její maminka i její mladší bratříček nuceni odstěhovat se ze slunného Texasu do mrazivého rodného státu maminky Layken - do Michiganu. Hned po příjezdu do nového domova se celá rodina seznámí se sympatickým jednadvacetiletým sousedem, který sám vychovává svého mladšího bratra, který se rychle skamarádí s bratříčkem Layken. Mezi mladými přeskočí jiskra a stráví spolu krásné rande plné poezie. Ovšem osud jim nepřeje a oni jsou nuceni v sobě pocity potlačit.
Stejně tak, jako je těžké napsat stručnou anotaci této knihy, tak je taky obtížné slovy popsat, co činí z této, na první pohled zcela povrchní young adult romance, neuvěřitelně výjimečnou a hlubokou knihu. Dost možná je to autorčiným čtivým stylem psaní, díky kterému se do knížky ponoříte a ani nevnímáte, jak kolem vás běží čas. Nebo je to možná tím, jak brilantně se autorka vypořádává s obtížným tématem smrti a kladě skrze své postavy a poezii důraz na život a pobízí tak své čtenáře, aby se naučili i v nejtěžších chvílích věřit v pozitivnější budoucnost. Pro některé je to možná tím, že na pozadí těžkých situací, kterým hrdinové čelí, se rodí nádherná přátelství a láska. Ať už je to čímkoliv, není pochyb, že Colleen se opět podařilo dostat mě do kolen.

“Don’t take life too seriously. Punch it in the face when it needs a good hit. Laugh at it.”

—  Colleen Hoover, Slammed

Když jsem knihu začínala číst, nemohla jsem si pomoct, ale musela jsem knihu srovnávat z knihou Bez naděje. U té knihy jsem milovala to, jak promyšlená kniha byla. Líbil se mi onen velký překvapivý zvrat a líbilo se mi, jak citlivě dokázala autorka popsat tak neuvěřitelně srdcervoucí téma. Ovšem v její předešlé knize bylo taky dost young adult stereotypů a insta-romance, což pro mě celkově ubíralo na zážitku z knížky. Ovšem u Slammed to bylo jinak. Tady jsem se sice nijak závratných a překvapujících dějových zvratů nedočkala (minimálně ne tak velkého zvratu, jako tomu bylo v Bez naděje), ovšem kniha si to stonásobně vynahrazovala právě tam, kde u Hopeless jsem měla pocit, že tomu chybí.

“Keep an open mind; it’s the only way new things can get in.”

—  Colleen Hoover, Slammed

Pořád jde o Young Adult knížku, proto jsem očekávala, že hlavní protagonisté se do sebe zamilují na první pohled. A ano, pořád si myslím, že je blbost, aby se po třech dnech do sebe dva lidé zamilovali tak hluboce, že si musejí být jisti, že jde o lásku na celý život. Líbilo se mi ale, že v této knížce šla na to autorka pomalu a nechala, aby si hlavní hrdinové k sobě pomalu hledali cestu a budovali si spolu pevné přátelství. Pro mě velkým plusem byl taky fakt, že v knize  není kladen hlavní důraz jenom na romanci, ale kniha má více dějových linií, které jsou stejně tak důležité. Velmi zajímavý mi třeba přišel životní příběh Eddie. Nejméně při dvou jejich scénách jsem měla slzy v očích. Moc se mi zamlouvaly všechny ty básně, které v knize byly. Nikdy jsem se dříve se Slammed poezií nesetkala, ale neuvěřitelně mě zaujala. Stejně tak musím vzdát hold ukázkám textů písní Avett Brothers. Kratičké úryvky na začátku každé kapitoly byly dechberoucí a velmi vhodně vybrány. Celkově musím íct, že se mi moc líbilo, jak poeticky byla celá knížka napsána, hrozně to přidávalo na mém zážitku z knihy.

“Regret is counterproductive. It’s looking back on a past that you can’t change. Questioning things as they occur can prevent regret in the future.”

—  Colleen Hoover, Slammed

Co se týče postav, moc jsem si zamilovala oba mladší bratříčky. Jinak to snad ani nešlo. Taky maminka Layken mi přišla moc prima a líbilo se mi, jaký měla vztah ke svým dětem.
Už jsem si taky tak nějak zvykla, že většina hlavních holčičích hrdinek mě nijak nenadchne. Layken nebyla výjimkou. Neříkám, že mi byla protivná, to zas ne, ale často jsem měla chuť ji praštit, nebo s ní minimálně zatřást. Byla sympatická, ale nedokázala jsem se moc vžít do její kůže a myslím, že by mohla být zajímavější.

Obecně si myslím, že knížce by jenom prospělo, kdyby byla o trochu delší. Některé postavy mi přišly zbytečně málo rozpracované a myslím, že knížka by byla ještě lepší, kdyby se do děje dostalo více vedlejších a více rozpracovanějších postav. Ovšem musím uznat, že na to, že se děj odehrává na pouhých 264 stranách, jde o mimořádně obsáhlou knížku.
I přes to si myslím, že Život jedna báseň má všechno, co by správná oddechová kniha měla mít. Čte se jedním dechem, je vtipná a milá, ale zároveň má v sobě hrozně moc úžasných citátů a myšlenek, které obohatí vaší intelektuální stránku. Musím uznat, že v konečném důsledku mi k srdci nakonec přirostla více takhle kniha, než autorčina Bez naděje.

4.6

92%

Losing it | Recenze

Knížku Losing it, která slibuje romantický příběh mladé studentky, která se zamiluje do svého učitele, si všichni vychvalují až do nebes. Já osobně moc romantických knížek nečtu - v naprosté většině je totiž neshledávám romantickými, ovšem dala jsem na všechny ty pozitivní recenze a po knize jsem sama sáhla. Bohužel ale musím říct, že já se nepřidám k zástupu žen, které knihu vynášejí až do nebes. Protože kniha podle mě byla přesně taková, jaká jsem se bála, že bude - povrchní, nudná, fádní, sexistická a neromantická. Hned na úvod musím podotknout, že mé hodnocení knihy vychází z toho, že prostě nemám podobné knížky ráda (a po knize jsem sáhla jen protože jsem doufala, že mě překvapí) a je tedy dost možné, že důvody, které uvedu pro mé negativní hodnocení knihy, mohou pro vás představovat důvody, proč si knihu zamilujete.

Hned na úvod bych se pozastavila nad samotnou zápletkou. Nebudu tady přepisovat anotaci, jelikož kdybych to udělala, v podstatě by jste věděli všechno, co se v knize stane. Ano, je to tak. V knize není ani o jednu dějovou linku víc, nebo méně, než kolik pochytíte ze zadní strany knihy. V podstatě jde o to, že dvaadvacetiletá Bliss, hlavní hrdinka této knihy a taktéž studentka posledního ročníku herectví, se nemůže přenést přes skutečnost, že je panna. Svěří se s tím své nejlepší kamarádce a ta ji ještě ten večer vytáhne do baru s jediným záměrem - najít ji chlapa, aby se konečně s někým mohla vyspat. Bliss se sice nápad moc nelíbí, ale kopne do sebe pár panáků a hned je povolnější. Když potom potká při cestě na záchod sympatického Brita, který cituje Shakespeara, rozhodne se, že dneska se s ním vyspí. Když spolu ovšem leží v posteli a má už dojít na věc, Bliss zpanikaří a uteče. Jaképak překvapení ji pak čeká další den ve škole, když zjistí, že její nový učitel, je přesně ten sexy Brit, kterého měla ještě před pár hodinami nahého v posteli!

Jak jsem již zmínila, v ději se neděje nic víc, než by jste čekali již od začátku. Děj je lehký a

předvídatelný. Čte se to rychle (já knihu stihla přečíst za den) a styl psaní není nijak složitý. Neříkám, že je to nutně špatně a vím, že pro mnohé je tohle přímo definice ideální oddechové knížky, pro mě to ale bylo málo. Doufala jsem, že se děj nějak rozjede, nebo že nás čeká alespoň jeden překvapivý dějový zvrat, ale nic. Upřímně jsem se při čtení nemohla zbavit myšlenky, že podobný lehký červený románek by dokázala napsat kdejaká, byť jen trochu talentovaná dvanáctiletá slečna.

Další věcí, která mi dost vadila již od samého začátku byly samotné postavy. Je mi líto všech, kteří podobný styl života považují za normální stav bytí. Bliss se chovala jako nějaká hodně nevyspělá puberťačka. A už jenom to, že má problém s tím, že je panna, mi tedy dost vadilo. Obzvláště pak, když bylo jasné, že ve skutečnosti s nikým spát vlastně nechce. Proč tohle dělá? Co je na tom špatného? Vůbec nepřemýšlela nad věcmi, které dělala, i když se schovávala za to, že používá mozek až moc. Možná umí myslet, ale rozhodně ne přemýšlet. Pišla mi neuvěřitelně povrchní a plytká.

Co se týče jí a jejího britského idola - Garricka - dokážu pochopit, proč jej mají ženy rády. Minimálně po čistě fyzické stránce je totiž neuvěřitelně přitažlivý. Ovšem i u něj jsem se nemohla zbavit pocitu, že jde o neuvěřitelně špatně napsanou postavu. Nehledě na to, že celý jejich vztah nebyl romantický. Plný fyzična, tělesného chtíče a sexu, ano, možná, ale to já nepovažuji za romantiku. Vždyť ti dva se vlastně vůbec neznali a hned po prvním okamžiku se po sobě sápali. Říkejte mi staromódní, ale mě tohle romantické nepřipadá, vážně ne.

Tolik k tedy k hlavním postavám. Je toho hodně, co by se myslím ještě dalo zdrbnout - jako třeba to, že studenti se nebavili ničím jiným, než opíjením se a jejich názory mi vážně přišly smutné, nebo to, jak hloupě se Bliss chovala ke svého 'nejlepšímu kamarádu'. Celkově mi přišlo, že jediný pozitivní aspekt knihy bylo divadelní prostředí, ve kterém se knížka odehrávala. Taky epilog, který mi dokonce vykouzlil úsměv na tváři, zvedl hodnocení o dobré půl hvězdičky.
Jak říkám, knížka pro mě nebyla to pravé, ale chápu, proč se všem ženám líbí. Je totiž psaná opravdu čtivě a zahrnuje několik aspektů, které mohou být pro mladé čtenáře velmi atraktivní. Já už se ovšem ke knize víckrát nevrátím a po další knize autorky už asi nesáhnu.

1.6

32%

Za poskytnutí recenzní e-knihy mockrát děkuju internetovému knihkupectví knihy.idnes.cz

T5W | Spisovatelé, které bych ráda potkala

Připojte se k projektu tady. Banner je z tohoto blogu.

Ano, jsem si plně vědoma, že není středa a že bych asi žádný TOP 5 wednesday článek psát neměla, ale na tuto středu jsem ležela v horečkách a byla jsem neschopna se vůbec hýbat, natož psát nějaké články a proto jsem si řekla, že článek sepíšu dneska. Jelikož téma, které bylo vybráno pro tuto středu mi přijde velice zajímavé a já již delší dobu přemýšlím na spisovateli, které bych velmi ráda osobně potkala. A kteří spisovatelé jsou nejvýše na mém seznamu autorů se kterými bych si ráda poklábosila?

#5

Stephen Chbotsky

Hned na úvod vás upozorňuji, že jsem si sama sobě zakázala dávat na tento seznam již nežijící autory, takže i když bych dala nevím co za setkání s C.S.Lewisem, Tolkienem nebo Austenovou, na tomto seznamu je nenajdete. Na  páté místo tohoto seznamu, který byl mimochodem hrozně těžký sestavit, jsem umístila Stephna Chbotskyho, který napsal jednu z mých oblíbených knížek  - Ten, kdo stojí v koutě, nebo-li The Perks of Being a Wallflower. Tato knížka je úžasná. A i kdyby vás na první přečtení úplně nenadchla, stejně nad jejími částmi budete přemýšlet ještě dlouho po samotném dočtení knížky. Stephen mimo jiné také napsal scénář k filmovému zpracování této knížky a celkově je v psaní scénářů dost úspěšný. Já o něm dost četla i slyšela a myslím, že by mi bylo velkou ctí zeptat se jej na pár otázek ohledně psaní. 

#4

Jacqueline Wilson

Tato autorka dětských příběhů pro vás možná může být velkým překvapením. Ale pravdou je, že na knihách od ní jsem vyrostla a ona byla první spisovatel na jehož knížkách jsem se stala závislá. Vzpomínám si, že jsem knihu od ní nedokázala odložit, dokud jsem ji nedočetla. Jednou to došlo tak daleko, že mě mamka přinutila jít na rodinou procházku, i když jsem měla rozečtenou Lolu Rose od této autorky. Byla jsem tak naštvaná, že jsem si na protest vzala knihu s sebou a četla jsem ji za chůze. :D Jacqueline mě hodně nadchla pro čtení a díky ní jsem si zamilovala i psaní. Za dob, kdy jsem četla její příběhy, i já sama jsem zkusila napsat nespočet "knih" o malých holkách čelících problémům každodenního života. A jelikož mě nadšení pro psaní do dnešního dne neopustilo (i když dneska už tedy rozhodně nepíši tolik, co dřív) a v budoucnu bych možná ráda sama napsala knížku pro malé a mladé čtenáře, bylo by mi ctí setkat se s tak úspěšnou autorkou knížek pro nejmladší. 

#3

Nick Vujicic

Nickovu knížku Život bez hranic jsem četla asi dva roky zpátky a dodnes se k ní vracím. Nick je prostě neuvěřitelně inspirativní člověk. Nemyslím si, že jeho motivační projevy či jeho kniha jsou pro všechny a znám hodně lidí, kteří tvrdí, že Nick vidí všechno moc jednoduše, ale na druhou stranu - není úžasné, že někdo, kdo nemá ruce ani nohy, dokáže věci vidět jednoduše a dokáže být tak neuvěřitelně pozitivní. Nemyslím, že je dobré koukat se na neštěstí ostatních a říkat si "Tak to jsem na tom ještě dobře.", ale líbí se mi, že Nick dokáže obrátit tak strašnou situaci v něco dobrého. Povzbuzuje lidi, aby si vážili toho, co v životě mají, podporuje mladé dívky, aby našly osobní zdravé sebevědomí a vždycky, když jsem smutná, dokáže mě pohled na jeho videa rozesmát. Myslím, že by bylo úžasné potkat ho osobně a obejmout ho. :)

#2

Patrick Ness

Je až neuvěřitelné, jak rychle se tento autor vyhrabal až na sama vrchol mých nejoblíbenějších spisovatelů zvážíme li fakt, že jeho první knížku jsem četla teprve v srpnu loňského roku. A přesto je hned na druhém místě. Četla jsem všechny jeho čtyři knížky, co byly do češtiny přeloženy a v nejbližší době se chystám zbytek jeho práce objednat v originálním jazyce. Patrick Ness je neuvěřitelně talentovaný spisovatel a velmi inteligentní muž, který je mou velikou inspirací a bylo by mi neuvěřitelnou ctí se s ním setkat (a celou dobu jenom němě zírat na něj a mlčet :D).

#1

John Green

Myslím, že nikoho nepřekvapí, že mou první volnou byl, je a vždy bude John Green. Tohoto muže obdivuju ne jenom kvůli jeho úžasným knížkám, ale taky díky jeho skvělým youtube kanálům a celé nerdfighters komunitě. John má veliký vliv na mladé lidi a líbí se mi, jak se své zodpovědnosti zhostil. Skrze své knihy a videa podporuje mladé lidi nenásilně k učení  - a to ne jenom tomu klasickému školnímu učení se, ale hlavně k poznávání světa, ve kterém žijeme a zajímání se o věci, které se kolem nás dějí. A to ani nezmiňuju to, jak neuvěřitelně vtipný a sympatický je. 

Abych byla upřímná, nemyslím si, že tohle je tak úplně seznam mých TOP 5 spisovatelů, které bych chtěla poznat a určitě by se na tento seznam měli dostat i jiní spisovatelé. Ale vybrala jsem takové lidi, kteří mi přijdou zajímaví z různých důvodů a každý mě inspiruje jiným způsobem. A kdo by byl na vašem seznamu?

Wreck this journal #2 | Destrukční deník

Vím, že to není tak dávno, co jsem přidávala první příspěvek s tím, jak pokračuju s Destukčním deníkem, ale dneska jsem se při sledování seriálu trochu chtěla zabavit a tak jsem si tvořila. Tady je výsledek. Taky jsem dala deník kamarádce - sestře a takto to dopadlo. :D

Čtyřka | Recenze

Záhadný, odtažitý, tvrdý. Zároveň ale i citlivý, přemýšlivý a čestný. Přesně takový je Čtyřka - ústřední postava této knížky čtyř povídek a jedna z hlavních postav celé Divergentní triologie.
Hned na úvod musím poznamenat, že jsem obrovským fanouškem Divergence. Obdivuji Veronicu Roth, že dokázala v tak mladém věku vytvořit ohromně komplexní a složitý dystopický příběh plný napětí, nečekaných zvratů, zajímavých postav, ale i hlubších myšlenek a témat. A každému, kdo o Divergeci smýšlí podobně, radím, ať jde do obchodu či knihovny a hned si knížku přečte, protože pro každého, kdo je věrným fanouškem tohoto světa, je tato kolekce povídek naprostou nutností.

“Dead people can be our heroes because they can’t disappoint us later; they only improve over time, as we forget more and more about them.”

—  Veronica Roth, Four: a Divergent Collection

Knížka obsahuje čtyři povídky napsané z pohledu Tobiase Eatona - Čtyřky. První povídka, nazvaná Přeběhlík, nám popisuje dobu, kdy se Tobias sám musel jako šestnáctiletý mladý hoch rozhodnout, ke které frakci chce patřit. Druhá povídka se jmenuje Nováček a díky ní můžeme vidět, že i Tobiasovy začátky v Neohroženosti nebyly zrovna procházkou růžovým sadem. Třetí povídka Syn ukazuje, jak se po výcviku Tobias začlenil do společnosti a jak začínal pochybovat o vedení. No a čtvrtá a poslední povídka nazvaná Zrádce je psána v době, kdy měla Tris výcvik a proto můžeme vidět začátky jejich vztahu z pohledu Čtyřky. V závěru knihy pak můžeme naleznout tři krátké příběhy, tři scény z divergence, tentokrát očima Tobiase.

Knížka mě nezklamala. Čtyřka je jeden z mých absolutně nejoblíbenějších knižních mužů, takže jsemtohle-jsem-fakt-nečekala-asi-mi-z-toho-vybuchne-mozek způsobem.
byla upřímně nadšená, že dostanu ještě jednu celou knížku, kdy jej budu moci vídat. Ovšem tak nějak jsem doufala, že Čtyřku lépe poznám, možná se dozvím něco, co jsem předtím nevěděla, ale toho jsem se bohužel moc nedočkala. Ano, bylo zajímavé vidět, jaký byl jako nováček. Ano, líbilo se mi vídat ho i v jiném prostředí, než v jakém jsem ho běžně vídávala v Divergenci - ve výcvikové místnosti. To všechno se mi líbilo a byla jsem za to vděčná, ale nebylo to nic až tak nového, Nic překvapivého, pokud mám být přesná. Bylo to milé, ale nebylo to dobré takovým tím

“I want some kind of reminder that while wounds heal, they don’t disappear forever- I carry them everywhere, always, and that is the way of things, the way of scars.”

—  Veronica Roth, Four: A Divergent Story Collection

Čtvrtá povídka mě asi bavila nejvíce. Ani tady nebylo nic nového, ale objevovala se tu už Tris a mohla jsem znovu prožívat všechny ty pocity, které jsem měla při čtení Divergence. Zjistila jsem sice, že mě Tric po přečtení této povídky štve ještě více, než mě štvala při čtení původní knížky, zato Tobiase jsem si zamilovala ještě více. Během čtení této povídky jsem se ovšem nemohla zbavit pocitu, že celá knížka vlastně není nic jiného, než jenom taková fan fiction pro nadšené milovnice Čtyřky. Ještě zvláštnější zjištění pak bylo, že m to vlstaně vůbec nevadí.

Sečteno podtrženo, knížka stojí za přečtení. Minimálně pro všechny fanynky a fanoušky původní triologie. Pokud jste ovšem nepropadli šarmu a kouzlu mého milovaného Tobiase (což přece ani není možné), tato knížka vám dost možná zklame. Na goodreads jsem knížce dala čtyři hvězdičky, kdybych ale měla být upřímná, je to spíše taková lepší tří a půl hvězdičková knížka. :)

70%

3.6

Autor: Veronica Roth
Originální název: Four: A Divergent Collection
Žánr: Dystopie, Young Adult, Romantické, Fikce
Počet stran: 192
Nakladatelství: Cooboo
Mé hodnocení obálky: 3/5

Čtecí výzva 2015

Vím, že jsem se zmínila, že si nechci dávat moc čtecích předsevzetí, jelikož nechci, aby se pro mě čtení stalo něco, co musím. Přesto je ale pár věcí, které bych chtěl dodržet. Rozhodně nechci kupovat knížky, které vím, že v dospělosti (myslím tím, po tom, co se odstěhuju z domu) nechci vlastnit a které pro mě nebudou výjimečné. Taky bych chtěla prodat více knížek, ke kterým necítím citovou vazbu. Chtěla bych číst více klasik a rozhodně více knížek, které jsou mimo mojí komfortní zónu (například thrillery, detektivky a fantasy). To je tedy vše k mým "předsevzetím".
Potom jsem si ale řekla, že se zúčastním jedné "challenge", ale ne pro to, že musím, spíše pro to, že ty úkoly mi přijdou lehko splnitelné a hlavně zábavné. Pokud na konci roku 2015 zjistím, že jsem splnila jenom polovinu, nebudu si za to rvát vlasy z hlavy. :)
A tady už je seznam "úkolů", které chci letos splnit. :) Tituly, které napíšu kurzívou jsou pro mě návrhy, které mě napadly, že bych mohla v dané kategorii přečíst, ale možná nakonec přečtu úplně jinou knížku. :) Tituly napsané tučně jsou ty, které jsem už přečetla.

- kniha tlustší než 500 stran (Vypravěčka)
- klasická romance (Láska za časů cholery!)
- kniha podle které byl natočen film 
- kniha, která vyšla tento rok 
- kniha, která má v názvu číslo (21.den?)
- kniha, kterou napsal autor do svých 30 let [Čtyřka - Veronica Roth]
- kniha, ve které nejsou postavy lidé (Farma zvířat - Orwell)
- vtipná kniha (Analfabetka)
- kniha napsaná ženskou autorkou [Dárce - Lois Lowry]
- mysteriózní kniha nebo thriller
- kniha s jednoslovným názvem [Dech - Sarah Crossan]
- kniha krátkých povídek (To sladké tajemství života a jiné povídky - Roald Dahl)
- kniha, která se odehrává v cizí zemi
- kniha věcné literatury
- první kniha populárního autora 
- kniha od vašeho oblíbeného autora, kterou jste ještě nečetli (Will Grason, Will Grayson - John green)
- kniha, kterou vám doporučil kamarád [Gun, with occasional music - Jonathan Lethem]
- kniha, která vyhrála Pulitzerovu cenu
- kniha napsaná podle skutečných událostí (re-reading Nebeského muže?)
- kniha, která je poslední na vašem "chystám se číst" seznamu (Neopouštěj mě)
- kniha, kterou miluje vaše mamka
- kniha, která vás děsí
- kniha, která byla napsána před více než 100 lety (Jane Austen? Zabiják - Zola?)
- kniha, kterou jste si vybrali pouze podle obálky (Esej o tragédii?)
- kniha, kterou jste měli přečíst ve škole, ale neučinili jste tak
- memoár
- kniha, kterou zvládnete přečíst za den
- kniha s antonymy v názvu
- kniha, která se odehrává na místě, kam jste se vždy chtěli podívat (Jeruzalém, Paříž, Chicago, ...)
- kniha, která vyšla v roce vašeho narození (Deník Bridget Jonesové?)
- kniha, která má špatné hodnocení
- trilogie (Labyrint?)
- kniha z vašeho dětství
- kniha s milostným trojúhelníkem (Oškliví?)
- kniha, která se odehrává v budoucnosti (Pod nekonečnou oblohou?)
- kniha, která se odehrává na střední škole [Život jedna báseň - Colleen Hoover]
- kniha, která má v názvu barvu (re-reading Černobílý svět?)
- kniha, která vás rozbrečela (Chatrč)
- kniha s kouzly (Harry Potter)
- grafický román 
- kniha od autora, kterého jste ještě nečetli (Měděný jezdec např.)
- kniha, kterou vlastníte, ale nikdy jste ji ještě nečetli 
- kniha, která se odehrává ve vašem rodném městě
- kniha, která byla původně napsána v cizím jazyce 
- kniha, která se odehrává během Vánoc [Let it snow - John Green, Lauren Johnson, Lauren Myracle]
- kniha, jejíž autor má stejné iniciály jako vy [Losing it - Cora Carmack]
- hra
- zakázaná kniha 
- kniha napsaná podle TV pořadu nebo z které TV pořad vznikl (Cizinka)
- kniha, kterou jste začali, ale nikdy nedočetli (Támar)

Wreck this journal #1 | Destrukční deník

Od Vánoc již patřím k těm šťastlivcům, kteří také vlastní Destrukční deník. Původně jsem chtěla původní americkou verzi, ale i ta česká je super. :) Sama se považuji za docela kreativní osobu, bohužel ale nejsem moc umělecky nadaná. Takže mám asi tunu nápadů na různé umělecké projekty, které bohužel skončí úplně jinak, než vypadaly v mé hlavě. Ovšem Destrukční deník je podle mě skvělý způsob, jak nechat působit mé kreativní já a přitom to nemusí být umělecká špička. :)
Během minulého týdne jsem již splnila dvě výzvy - pomalovat boky stránek a obal knihy a tady jsou mé výsledky. :)

 Tadá! Takhle vypadá moje první stránka. Vzala jsem si nějaké barevné laky, co moc nepoužívám a prostě jsem jimi první stránku pocákala. :)

Teď trochu lituju, že jsem tam dala i ten třpytivý, ale i s ním se mi to líbí...

A tady jsou hrany. Původně jsem tam chtěla něco napsat, ale nakonec jsem to prostě začernila. Vždycky se mi líbily knížky s barevnými listy. 

A tady je výsledek třetí výzvy - hodit prudce deníkem. :D Mamka byla docela vyděšená. :D

Social Media Book TAG

Ahoj, dneska tady mám další TAG, který jsem udělala formou videa. Minulé video mělo dost pozitivní ohlasy, tak jsem si řekla, že to zkusím znovu. Sand se vám i tentokrát bude líbit. Video jsem točila na jiném místě. Líbí se mi tady více pozadí, ale je tu horší osvětlení, čemu dáváte přednost?
Ve videu jsem taky nezmínila, koho označuji. Takže tady jsou blogerky, jejichž odpovědi bych si ráda přečetla: Melinda, Ivcca a Bee Doo. :)

A tady je ještě seznam otázek:

Twitter - Tvoje nejoblíbenější knížka pod 200 stránek.

Facebook - Knížka, do které tě všichni nutili.

Tumblr - Knížka, kterou jsi četl/a, když ještě nebyla populární.

Youtube - Kterou knížku si přeješ vidět zfilmovanou?

MySpace - Knížka, která se ti líbila, když jsi byl/a mladší, ale teď už by to asi bylo jinak.

Goodreads - Kterou knížku doporučuješ všem?

rychloRecenze #2 | Lola a kluk od vedle, Harry Potter 4, Proměna Mary Dyerové, Horrorstör

Na úvod: můj blog teď najdete i na facebooku! Pokud se vám můj blog líbí a chcete se mnou komunikovat častěji, likeněte mojí facebookuvou stránku. :) Odkaz TADY.

Lola a kluk od vedle - Stephanie Perkins

databáze knih | goodreads

68%

3.8

Lola a kluk od vedle je "druhý díl" Polibku pro Annu. Není to pokračování příběhu, v této knížce se totiž setkáváme s úplně novými postavami a děj se tentokrát odehrává v San Francisku. Nenechte se zmást mým hodnocením, knížka se mi moc líbila. Ani nevím, jak dobře vyjádřit, co je na této knížce dobré, proto si to shrňme v pár bodech. Silné stránky knížky: 1. krásné vykreslení prostředí. Díky této knížce mám fakt chuť SF navštívit! 2. Cricket. Podle mě je to jedna z nejlepších klučičích postav a já se do něj naprosto zamilovala. A to, jak si s Lolou povídali přes okno mi přišlo hrozně originální a milé zpestření knížky. 3. styl psaní. Autorka má opravdu dar v psaní krásných oddechových knížek, které shltnete na jeden zátah. 4.Anna a Etienne. Bylo strašně super vidět je znovu!  A slabé stránky? 1. LOLA. Vím, že spousta lidí jí má rádo, ale já nemohla jinak, než nad dějem obracet oči v sloup. Vím, že si na konci uvědomila, co dělala špatně a to jsem oceńovala, přesto mi celé tohle téma "podvádění" už leze krkem. Nepřijde mi správné flirtovat s klukem, ke kterému zjevně něco cítím, když ještě nemám vyřešený svůj vztah s přítelem.

Harry Potter a Ohnivý pohár #4 - J. K. Rowling

databáze knih | goodreads

92%

Jak už jsem na blogu několikrát zmínila, nepatřím k lidem, kteří by na knihách o Harrym vyrostli. Jako malá jsem četla první dvě knížky, ale nijak mi nepřirostly k srdci a nikdy jsem v sérii nepokračovala. Proto jsem se to letos rozhodla napravit a v Prosinci jsem tedy přečetla čtvrtý díl. V tomto díle je už hlavním hrdinům 14 a možná i proto mi děj přišel zábavnější a zajímavější. Ve čtvrtém díle se Bradavice zúčastní soutěže tří kouzelnických škol a pohár a celý rok tedy probíhá v duchu této soutěže. Já si knížku absolutně zamilovala. Přišlo mi, že v této knížce se pořád něco dělo a nebyla tady ani jedna nudná, nebo zdlouhavá pasáž. Milovala jsem ty pasáže zahrnujícího Dobbyho a bylo mi dost líto, že jej do filmu nezahrnuli. Vážně nechápu, proč jsem se tak dlouho této sérii bránila, opravdu jsem si ji zamilovala.

Proměna Mary Dyerové #2  - Michelle Hodkinová

databáze knih | goodreads

69%

3.9

Vzhledem k tomu, že jde o druhý díl, nechtěla jsem dělat recenzi, abych náhodou nedopatřením něco nevyzradila, přesto se chci ale ke knížce vyjádřit. TADY najdete mou recenzi na první díl, který jsem si velmi užila. Druhý díl se mi líbil o trochu méně, přesto jsem si čtení knížky velmi užila a rozhodně bych celou triologii (teda, třetí díl jsem ještě nečetla) doporučila. Knížka byla pořád dost napínavá, ale děj už mi přišel trochu přitažený za vlasy a vztah mezi hlavními hrdiny už mi přišel až moc přeslazený a přehnaný. Líbilo se mi, že jsme konečně dostali nějaké odpovědi a už se fakt těším, jak se ve třetím díle všechno vyřeší. Pokud máte rádi Misfits a American Horror Story, myslím, že tahle série pro vás bude to pravé. 

Horrorstör - Grady 

databáze knih | goodreads

72%

4.1

Horrostor je ohromně originální knížka. Jedná se o klasický hororový příběh o domě, ve kterém straší, ovšem celé se to odehrává v obchodě, který až moc připomíná Ikeu. Celá knížka má formát i vzhled katalogu Ikei a i stránky vypadají jako katalog. Knížka sleduje příběh Amy, která je zaměstnankyně Orsku (obchodu, který je podobný ikei), a která je nucena strávit v obchodě společně se svým šéfem a spolupracovnicí extra směnu přes noc, aby zjistili, jak to, že vždycky ráno nacházejí v obchodě rozbitý nábytek. Myslím, že jde o docela předvídatelný příběh, který není ani nijak extra originální, přesto musím říct, že si mě dostal. Kdyby šlo o samostatný příběh, asi bych dala tak tři až tři a půl hvězdičky. Ovšem děj je psaný hrozně čtivě a hezky, takže má člověk pocit, že je uvnitř příběhu. Epilog se mi taky strašně líbil, stejně tak jako samostatné zpracování knížky, takže jsem nakonec knížku ohodnotila čtyřmi hvězdičkami a mylím, že rozhodně stojí za to, si knížku přečíst.

December Book Haul

Uvažovala jsem, že bych, stejně jako všichni ostatní, říkala těmto článkům chvástačka. Ale jenom při napsání tohoto slova se mi ježí chlupy po celém těle. Omlouvám se tomu, kdo tento výraz vymyslel a je na něj pyšný, pro mě to ale není. A vím, že tyhle anglické titulky taky nejsou nic moc, ale k mojí povaze sedí více, tak snad vám to tolik nevadí.
Dneska tu pro vás zase mám knížky, které mi přibyly do mé sbírky. V Prosinci byly Vánoce (duh!) a i já jsem byla nadšená, když jsem pod stromečkem našla hromadu knížek, které jsem si přála. Nejsem si jistá, jestli jsem tady zveřejňovala svůj Vánoční knižní wishlist, nakonec jsem ale z mého seznamu dostala jen minimum knížek a úplně jsem svůj wishlist překopala. :D Taky jsem využila povánočních slev a pořídila si za peníze, které jsem na Vánoce dostala od příbuzenstva, čtyři další knížky, které mi také udělaly obrovskou radost. A jaké knížky jste pod stromečkem našli vy?

Celkem mám za prosinec 16 nových knížek + destrukční deník. Wow, jsem zvědavá, kdy tohle všechno přečtu... :D

První čtyři knížky jsou knížky, které jsem si koupila sama. Čtyřku jsem si koupila asi týden před vánoci a ostatní tři až po Vánocích. Orwella a Dárce jsem si koupila v Dobrovském (30% slevy na všechno, yey!) a Dech jsem ulovila v Tescu za nějakých 129,- myslím.

A tady už začíná výčet knížek, které jsem našla pod stromečkem. (Všechny, až na tři, jsem si sama vybrala a očekávala je.) Dvě knížky od Roald Dahl, který mimochodem napsal Karlíka a továrnu na čokoládu, jsem našla v Penny marketu (ano, čtete dobře), jednu za 50 korun. A vzhledem k tomu, že jsem si jeho knížky už dlouho přála, bylo jasné, že je musím mít. Čtvrtý a pátý díl Biblických žen jsem nečekala, ale jsem za ně hrozně vděčná, jelikož už doma mám všechny ostatní díly. A i Destrukční deník jsem si už dlouho přála.

Když jsem se zaregistrovala do Klubu čtenářů, měla jsem možnost objednat tři knížky s 50% slevou. Proto jsem trochu překopala Vánoční wishlist a objednala knížky, které byly nejdražší a normálně bych je asi nekoupila. Město z kostí jsem už četla, ale chyběl mi doma první díl. Na Měděného jezdce jsem poslední dobou četla dost protichůdné recenze, přesto si myslím, že to bude fajn historické čtení, když na něj budu mít chuť. A na královnu z Tearlingu se už nehorázně těším! :)

Tyhle dvě krásky už mám přečtené. Druhý díl Mary byl po přečtení jedničky nutností (nehledě na to, jak krásná ta obálka je!) a Let it snow, přiznám se bez mučení, jsem hlavně chtěla kvůli tomu, že je tam příběh Johna Greena. Ovšem knížka mě fakt mile překvapila. Recenzi sepíšu brzo. :)

Horrorstör jsem si strašně přála už v dobách, kdy o něm básnili všichni američtí booktubeři a byla jsem fakt nadšená, když jsem ji v Neoluxoru objevila. Už ji mám i předčtenou a chystám se na ni napsat rychloRecenzi. Alafabetka pro mě byla šokem. Maminka ji pro mě vybrala sama, protože ví, že jsem četla Stoletého staříka. Sama bych si ji pro sebe asi nekoupila, ale jsem fakt ráda, že ji mám a budu moct posoudit, jestli i další Jonasovy knihy jsou tak dobré. :)