Není žádným tajemstvím, že mám moc ráda booktubery, kteří točí videa o knihách. Ráda poslouchám, co si různí lidé myslí o knihách, které jsem četla, nebo které se chystám číst. A i přesto, že v Česku se již rozrůstá komunita lidí točících videa o knížkách, přesto stále dávám přednost těm zahraničním, jelikož je tam daleko větší výběr. Už kdysi jsem psala článek o mých oblíbených booktuberech, ale od té doby jsem objevila několik nových, které mám často ještě raději.
Je až k neuvěřění, že tato talentovaná napůl korejská sympaťačka začala videa točit teprve nedávno. Proč jeto k neuvěření? Protože její videa jsou naprosto profesionální! Amerie je nejen sympatická, ale taky velmi chytrá, inteligetní a vtipná. Sama je spisovatelkou a je vidět, že doopravdy rozumí literatuře a spisovatelskému řemeslu. Je pro mě obrovskou inspirací! Velkým plusem kanálu je i to, že mimo knižní videa Ameria sem tam přidá i nějaké to beauty video, na které se vždycky ráda podívám.
Znáte americký výraz SASSY? Protože přesně s tímto výrazem si pojím tuto sympatickou youtuberku. Trochu mi svými videi připomíná méně hyperaktivní verzi mé oblíbené Ron Lit. Taky točí méně videí o politice a úvahách a více videí zaměřuje na knihy. Za což jsem fakt ráda. Taky čte dost knížek, které já sama mám na svém wishlistu a dost se shodujeme v názorech. Plus jejjí kočky jsou ve videích naprotsto vtipné.
P.S. zmínila jsem se, že je fanynkou Jany Eyrové?! :))))
Třetí na mém seznamu je Marianna. Marianna je neuvěřitelně chytrá a inteligentní. Je vidět, že knížky nečte jenom kvůli tomu, aby zabila čas, ale doopravdy nad nimi přemýšlí a její recenze jsou plné hlobokých rozborů a objektivních hodnocení. Na její doporučení se moje TBR seznam pořádně rozšířil. A dalším velikým plusem je, že Marianna točí i vide o filmech, jelikož kinematografie je její další velikou vášní. Její kanál rozhodně stojí za pozornost.
Vím, že dnešní seznam byl poněkud kratší, ale tyhle tři dámy jsou momentálně mé úplně nejoblíbenější. Sleduju pravidelně i další, ale ty zdaleka neobdivuji tak moc, jako právě tyto. Doufám, že jste minimálně jednu z nich neznali a že jsem vám tímto článkem trochu rozšířila obzory.
Dneska jsem dostala nápad na super článek, ale nechtělo se mi to vypisovat, tak jsem opět použila kameru a tohle zajímavé téma jsem pro vás natočila. Co si myslíte o klasikách vy? A jaké by jste mi doporučili?
Dneska to nebude žádné debatní ani úvahové téma. Dneska vám prostě ukážu, jak a kde doma skladuju knížky. Chtěla jsem to sepsat už dávno, ale nějak jsem doufala, že najdu čas vyfotit lepší fotky, nebo možná i knihovničku lépe uspořádat. Mám v ní docela chaos, není to úplně tip ťop a některé police mě vážně štvou a budu je předělávat, tak ale alespoň něco.
Knížky tu nemám všechny, někdy loni jsem vyřadila celou krabici dětských knížek a dala je na půdu. Bez nich jsem napočítala, že v mé sbírce je 215 knížek + 38 knížek, které mi tak úplně nepatří, ale jednu dobrodružnou kolekci mi dala babička a další sérii knížek jsem v naší rodině četla jako jediná, tak si na ni dělám nárok. :D
A co vy? Jaký máte v ukládání knížek systém? Nebo jsou vaše poličky naprostý chaos?
Tak takhle vypadá moje jedna stěna pokojíku. :D A ano, mám zelený pokojíček, ale ne, nelíbí se mi to. Ale už šest let jsme nemalovali, tak se na tuhle hrůzu budu muset ještě nějakou dobu koukat. :D
Na vrchní poličce mám klasiky a povinnou četbu, kterou jsem podědila/koupila v knihovně/ dostala od pratetiček apod.
O patro níže mám taky klasiku, ale k téhle poličce mám větší citovou vazbu, jelikož obsauje knížky, které jsem z větší části četla a sama si je vybrala, nebo je dostala. A Janu Eyrovou!! <3
Na třetí poličce mám fantasy knížky. Pán Prstenů a taky konečně kompletní série Harryho Pottera. Ještě musím dokoupit chybějící knížky Letopisů Narnie.
Tady mám knížky, které jsem četla, když mi bylo dvanáct, třináct, čtrnáct. Paradoxně jsem tehdy četla především knížky pro dospělé a teprve nedávno jsem se vrhla na Young Adult knížky.
Poslední polička je právě ta, která se mi vůbec nelíbí, ale nevěděla jsem, jak lépe knížky urovnat. Jsou tu všechny mé kuchařky a velké knihy. Taky tu mám knížky, které jsem četla především, když jsem byla malá - tedy věk dvanáct dolů.
Tahle polička je tak trochu miš maš. :D Vlevo mám knížky "osobního růstu" a křesťanské knížky, vedle mám všechny knížky, které mám v angličtině a vedle nich knížky, které mám připravené na poslání dál (dárem kamarádům, nebo udělám někdy v budoucnu giveaway).
Nad tím je polička s romantickýma a životníma knihama. Jsou tu v podstatě všechny standalone (neznám české slovo), které vlastním plus drahokamová triologie, u které musím dokoupit první díl. A mimochodem - léto na druhý pokud mám u sebe na profilu databáze knih v bazaru, kdyby jste někdo měli zájem. ;)
Úplně nahoře jsou moje sci-fi a dystopické knížky a série. Aliance tu není, protože jí ma půjčenou kamarádka a baseballistu jsem si přivezla z Washingtonu. :)
A takhle polička je skoro prázdná a vůbec se mi nelíbí, musím jí nějak zkrášlit. :D Mám tu všechny své Bible, které vlastním, slona (ano, jsem jimi trochu posedlá) a miniaturní coca-colu od kamarádky. :)
A poslední police obsahuje právě těch 38 knížek, které jsem dostala/přivlastnila. Tu barevnou kolekci dobrodružných knížek jsem nečetla (snad až na Laslie), ale bílou kolekci Káji Maříka jsem milovala už jako osmiletá.
Dneska jsem neměla vůbec v úmyslu psát článek, a když už bych nějaký psala, měla to být recenze, ovšem po tom, co jsem utrpěla morální šok po shlédnutí tohoto videa, prostě jsem svou frustraci a rozčilení se, musela sdílet s vámi. Vím, že článek je dlouhý a možná se vám nechce říct, proto vám ve zkratce řeknu, co se v článku snažím vyjádřit a o čem to vůbec celé je. Chtěla jsem poukázat na to, že mít rozdílné názory je v pořádku, pokud svým názorem neodsuzujeme názory ostatních. Celý článek vznikl na základě negativní recenze na Polibek pro Annu, který mě rozhořčil a proto je možné, že se v článku vyskytnou nějaké spoilery z této knížky, pokud jste ji tedy nečetli a jste na malé spoilery hákliví, doporučuji vám raději dále nečít.
A o co vůbec jde? Jde o to, že jsem se koukala na poslední video Ron Lit (moje oblíbená booktuberka, odkaz na její channel je v tomto článku), kde dávala pětivteřinové verdikty na různé knížky a seriály. Při zmínce Polibku pro Annu odkázala právě na tohle video jednoho mladého Brita, který očividně Polibek pro Annu moc nemusí.
↑Pokud se vám nechce koukat na celé video, přetočte si na 10:50, kde začíná mluvit o Polibku.↑
A to by bylo stoprocentně v pořádku. Chápu, že to není vkus každého, ovšem to, jakým způsobem o té knize mluvil, mě opravdu rozčílilo. Ve videu v podstatě říká, že je to ta největší sra*ka (ano, byl opravdu, opravdu sprostý, daleko horší, než výrazy, které budu používat já) na celém světě. Řekl, že pohrdá všemi lidmi, kteří knihu čtou a že nechápe, jak vůbec mohlo nějaké nakladatelství vydat takovou hovadinu. (Opět - můj jemnocit mi zakazuje použít podobných výrazů, které tento mladík ve svém projevu vyjádřil.) Stephanie Perkins odsoudil tak nehorázně a urážlivě, že mi jí bylo doopravdy líto a jenom se modlím, aby se k ní tohle video nikdy nedostalo.
Jeho důvody, proč knihu nesnáší jsou v podstatě ty, že Anna je nejhloupější hrdinka, se kterou se prý kdy v knižním světě setkal. Odkazoval na to, že ani nevěděla (i přes to, že je filmová kritička), že jsou v Paříži kina. (Což mimochodem není pravda, ona jen nevěděla, že jsou tam i kina, která hrají čistě jen v angličtině.) Dále mluvil o tom, že Étienne je ten nejnamyšlenější snob, který si myslí, že ho všichni musí milovat a svou nevěru omlouvá jen tím, že je jeho přítelkyně kráva. Dále pokračovat asi třemi minutami dlouhými nechutnými nadávkami, které bych sama ani nedokázala vymyslet.
A co mě na tom rozčiluje? Já snad ani nevím, kde začít. Seřadíme si to tedy pěkně do bodů.
1.
Ano. Možná Anna doopravdy nebyla ten nejchytřejší a nejinteligentnější teenager na světě. No a co? Opravdu to určuje, jestli je dobrým nebo špatným člověkem? Mě přišla jako naprosto průměrná holka a myslím, že toho přesně chtěla Stephanie Perkins dosáhnout. Aby se všichni průměrní teenageři dokázali s ní ztotožnit. Protože ne vždycky lidi jednají na základě svých vědomostí a dokonce někdy mohou vypadat i hloupě. No a co? Anna nebyla špatný člověk. Ano, dělala rozhodnutí, které bych já osobně nikdy nedělala a někdy mě vážně rozčilovala, ale to neznamená, že je zlá. To neznamená, že není plnohodnotný člověk! Protože já věřím, že i přes svá špatná rozhodnutí měla dobré srdce a v konečném důsledku vždy chtěla, aby byli spokojení především lidi kolem ní. Byla milá, sympatická a vtipná. Dokázala se začlenit do kolektivu a myslím, že do jisté míry byla vážně slušná holka. Copak tohle není málo? To opravdu musí být člověk vzdělaný, chytrý a dokonalý, aby se o něm dobře četlo? To, jestli jsme inteligentní a chytří ještě neznamená, že jsme kvalitní a dobří lidé!
2.
Musím říct, že s druhým bodem - tedy jeho odsuzováním Étienna - sama docela souhlasím. Mě samotné přišlo od něj doopravdy hnusné, že si stále 'držel' svou přítelkyni, i když bylo jasné, že miluje Annu. Podvádění (byť už jenom myslí) je podle mě špatné. Na druhou stranu, stává se to. V dnešním světě se to doopravdy stává a lidi takoví jsou. Já osobně si myslím, že autoři YA by neměli mladou generaci podporovat v tom, že je to v pořádku, ale tak to prostě je. Nehledě na to, že i přes tohle všechno, Étienne nikdy s Annou nedělal nic zas až tak zlého. Vždyť jí ani nedal pusu. Nemyslím, že je chytré správné odsuzovat lidi na základě jejich špatných rozhodnuté. Ano, můžeme je soudit a ukazovat si na to, že tahle rozhodnutí nebyla správná, ale žádný člověk není zavrženíhodný! Nehledě na to, jak moc Étienne svých chyb litoval. On si uvědomil, že se choval jako blbec! A nikdy člověka nemůžeme posuzovat jenom na základě jedné situace, musíme se koukat na člověka jako celek. A Étienne měl i velkou řadu dobrých vlastností. Byl zdravě sebevědomý, talentovaný v tolika oblastech, byl šarmantní, vtipný, společenský, dokázal jednoduše konverzovat. A to všechno i přes to, že si v životě prošel tak těžkými věcmi a měl tak složitou životní situaci. Nechci jej omlouvat, nemyslím si, že těžký život by nám měl omlouvat naše špatné rozhodnutí, na druhou stranu, určitě to na něj mělo jistý vliv.
3.
Knížka je z žánru Young Adult. Je určená pro teenagery. A řekněme si to na rovinu - kolik teenagerů v dnešní době opravdu stojí o osobní růst a dokáže činit moudrá a naprosto chytrá rozhodnutí? Stephanie dokázala skrze svou knížku vystihnout, jak se mladí lidé dneska chovají. Nemá je to přimět k tomu, aby se intelektuálně vzdělávali, prostě je má příběh pobavit. A tuhle úlohu myslím knížka splnila dokonale. Není to nijaké mistrovské dílo, ale je to psáno lehkým a sympatickým stylem, aby se to líbilo většině mladých teengerů. A myslím, že žádný puberťák se nemusí stydět za to, co čte. Každý si může číst co chce a já se přiznám, že v mnoha ohledech opravdu teenager jsem a ne vždycky mám chuť na knihy budující můj charakter a intelekt. Tak to prostě je. A nemyslím si, že je na tom špatného. Nehledě na to, že to, jakým způsobem mladý youtuber podává své názory, jenom poukazuje na to, jak strašně arogantní a namyšlený pravděpodobně je. Je to samozřejmě jeho věc a já nebudu pokrytec a nebudu jej odsuzovat. Jen je mi ho upřímně líto.
Vím, že tento článek byl poněkud jiný, než všechny mé ostatní články, ale na druhou stranu si myslím, že takto nejlépe poznáte mé názory. A já upřímně obdivuji všechny, kteří článek dočetli až do konce. Nemyslím si, že jsem "sežrala všechnu moudrost světa" a chápu, že každý člověk má právo na to, vyjádřit svůj názor jakým způsobem chce, ale to nemění nic na tom, že ne každý způsob vyjádření svého názoru je správný. Každý člověk má jiné morální zásady, jiná náboženská a intelektuální přesvědčení a není na nás, abychom někomu tvrdili, že zrovna to naše, je to správné. A ani tento článek nemusíte brát jako návod na to, jak by jste se měli chovat. Jde čistě o můj osobní názor a je naprosto v pořádku, pokud se mnou nesouhlasíte. Kvalitní debata je ta, kde se sejde více rozporuplných názorů, které dokážou být vysloveny se vzájemným respektem. A o to myslím ve světě jde. O respekt. Lidi, važme si jedni druhých, neodsuzujme je, buďme trpěliví a i když s někým nesouhlasíme, neútočme na ně. To je asi má hlavní myšlenka.
Jeden z faktorů, který mě nejvíce inspiroval k založení vlastního blogu o knihách, byly americká a anglické booktuby. O co jde, ptáte se? Booktuby jsou kanály na youtubu, kde jejich autoři přidávají videa o knížkách. Co se mi nejvíce na nich líbí je to, že nemusíte nutně pořád přidávat jen recenze, ale všechno, co vás na literatuře zajímá a baví. Vzhledem k tomu, že nejsem nijak extrovertní typ a vystoupit na videu bych se hrozně styděla, založit si blog byla další logická možnost. To ovšem neznamená, že booktubery neobdivuji! S přibývajícím časem je stále více českých bootuberů, za což jsem opravdu vděčná, přesto ale nejvíce sleduju videa těch zahraničích. A dneska jsem si pro vás připravila článek s mými nejoblíbenějšími bootubery!
Vtipná, inteligentní, krásná, chytrá, feministická . Asi těmihle slovy bych tuhle holku popsala. Nechápu, jak to, že ještě není ten nejslavnější youtuber na světě, protože je naprosto úžasná. Ne vždycky se s ní shodnu ve všech názorech, ale ve většině ano. Líbí se mi, že nad knihami přemýšlí opravu do hloubky a nečte jenom slavné nové knížky, ale především klasickou literaturu. A naprosto zbožňuju, že je stejný (ne-li větší) fanoušek Jane Austen, než já. :)
Sasha je neuvěřitelně milá a sympatická a její videa jsou doopravdy zábavné. Tady už by se nedalo říct, že se vždycky ztotožňuji s jejími názory, ale stejně se ráda na její videa koukám. Sasha (miluju její jméno) čte hlavně young adult knížky a taky sci-fi a většinou na její kanál chodím, když potřebuju nějakou teenagerskou podporu a pořádně si zafangirlovat (ano, vytvářím nová slova) na nějakou populární knížku. :)
Jess je snad jediný kluk, na jehož knižní videa koukám vážně pravidelně. Ne jenom, že jeho videa jsou vážně zábavná a on je hrozně vtipný, ale taky se dost často ztotožňuju z jeho názory. Mimochodem - díky jeho obscesi s knihou Archiv jsem se konečně rozhodla, že si knížku vážně musím přečíst, a taky jeho jméno mě inspirovalo k mému názvu blogu!
Regan je první booktuberka, kterou jsem sledovala pravidelně. Mám ji hrozně ráda. Na kameře se chová hrozně přirozeně, je vtipná, hezká a umí dobře vyjádřit svůj názor. Taky se mi líbí, že nečte jenom young adult knížky, ale hlavně nejrůznější fantasy. Krom knižních videí i jednou za čas přidá nějaké módní hauly a já jsem za to strašně ráda, protože má skvělý styl!
Priscilla je asi moje úplně nejoblíbenější booktuberka. Nebo minimálně má asi úplně nejvíce stejný vkus na knížky jako já. Je hrozný geek (což myslím dobře) a její videa jsou strašně dobře propracována. Je sympatická, vpiná a má asi ty nejlepší recenze. :) Jenom mi dělá starosti, že už tři měsíce nepřidala nové video... :(
A co vy? Taky koukáte na americké videa o knížkách, nebo dáváte přednost tištěnému slovu českých blogerů?
Dneska, když jsem si prohlížela svou knihovnu, tak jsem zjistila, že v mé knihovně je až přespříliš knížek, které jsem ještě nepřečetla. Není to nutně tak, že bych je číst nechtěla, jen prostě ještě nebyl čas. Však to znáte... Knížek moc, ale času málo. Proto jsem si říkala, že by bylo možná zajímavé ukázat vám, které knížky vlastním a nečetla jsem je. Celkem jsem jich napočítala 19 (ano já vím, jsem ostuda!). Jaké knížky máte nepřečtené vy? Taky jich je tolik, nebo patříte k lidem, kteří čtou knihy hned jak je koupí?
Tady můžete vidět všechny hezky vedle sebe. Některé knížky jsem už četla, ale je to tak pět let zpátky, moc si z nich nepamatuju, jenom vím, že se mi líbily, a tak si je chci přečíst znova. Teď už se ale pojďme kouknout na jednotlivé knížky.
Tyhle dvě anglické knížky jsem koupila asi před rokem v jednom antikvariátu a ještě jsem se k nim nedostala. A Sight for Sore Eyesje detektivka autorky, které v česku vyšla pěkná řádka knížek. Před tím, než jsem si tuhle pořídila, jsem o ní moc neslyšela, ale moc se mi líbila obálka, tak jsem do toho šla. The Beach Hut do češtiny přeložena nebyla. Mělo by jít o nějakou lehkou, romantickou oddechovou knížku na léto. Uvidíme, kdy se k ní dostanu!
Případ dobře vychlazené pomsty, Pan Doyle a dokor Belle i Ahoj z nebeknížky, které jsem dostala na narozeniny od bratra (děkuju moc!), ale ještě jsem se k im prostě nedostala. Od Sherlocka mě zatím pokaždé odradilo to, že jsem neměla moc chuť na detektivku a od Ahoj z nebe mě zase odrazuje nízké hodnocení. Na druhou stranu si myslím, že jde o super námět, takže knížku určitě v budoucnu přečtu. Co vy? Četli jste některou z nich?
Křižovatky je druhá kniha autora, který napsal mou oblíbenou knížku Chatrč. Na tule knížku se strašně těším, ale vím, že vzhledem k tomu, že je dost na přemýšlení, potřebuju na ni knid a čas - a to je něco, co momentálně nemám. :D Stejně tak jako s Támar, Rút a Rachab, což jsou v podstatě tenoučké knížky převýprávěných příběhů Biblických žen.
Tohle je skupina knížek, které jsem už četla, ale bylo to hodně dávno (některé až šest let zpátky), bylo to v době, kdy jsem o knížkách přemýšla úplně jinak a navíc jsem tyto knížky měla tehdy půjčené z knihovny. Proto jsem si je koupila a chystám se je znovu přečíst. Strašně se na ně těším! Dopisy malých žen, Opatství Northanger, Farma zvířat a Jáma a kyvadlo.
A máme tady dvě sci-fi dystopie. Válku hluku jsem nečetla jenom proto, že je to třetí, tudíž i poslední díl mé nejoblíbenější série, kterou jsem letos četla. Tenhle příběh mi hrozně přirostl k srdci a oblíbila jsem si ho a nechci ještě, aby skončil. Ale myslím, že se k němu dostanu ještě tento, nebo příští měsíc. O sérii Oškliví jsem slyšela hodně. Většině lidí se dost líbila, ale já byla skeptická. Když jsem ale tento první díl našla v levných knihách za 29Kč, nemohla jsem ho tam nechat! Teď už se na knížku moc těším. :)
Poslední sérií knížek, které jsem nečetla, jsou klasiky. Na ty se taky moc těším, ale na klasiku prostě musím mít náladu, nejsou to knížky, které bych hltala, a proto je možné, že si na poličce ještě chvíli posedí. Zabijáka už jsem trochu načala a moc se mi líbí styl psaní. Myslím, že to bude super knížka. Šarlatové písmo jsem sehnala v Levných knihách za pakatel a jsem z ní moc nadšená. Lásku za časů cholery mi koupila kamarádka na narozeniny, protože jí samotné se knížka moc líbila. Tahle knížka je z nich na mém TBR seznamu asi nejvýše, Poslední knížka plná povídek od Marka Twaina není žádná novinka. U babičky jsem jí jako malá občas čítávala a ona mi jí teď darovala. Až budu mít někdy chuť na něco milého a nostalgického, určitě po ní šáhnu. :)