Síla vzdoru | Recenze

Poslední díl této úspěšné triologie obkolpuje nejvíce kontroverzních názorů. A není se čemu divit. Během dvou předešlých dílů bylo otevřeno hned několik oblastí, které vždy rozdělily fanoušky na dvě skupiny. V tomto díle můžeme sledovat, jak se tato témata uzavírají a je logické, že jedna polovina fanoušků bude vždy nespokojená. Tímto si autorka na sebe tak trochu upletla bič, přesto si troufám tvrdit, že se jí třetí dál této trilogie velmi povedl a já jen smekám nad její odvahou popsat konečný díl a uzavřít příběh tak, jak to udělala.

“What I need is the dandelion in the spring. The bright yellow that means rebirth instead of destruction. The promise that life can go on, no matter how bad our losses. That it can be good again.” 

Co se příběhu týče, třetí díl je nejvíce odlišný od těch ostatních. Nečeká nás již aréna, ani Turné vítězů. Dokonce hlavní postavy nejsou většinu příběhu pohromadě. Přesto tento fakt neubírá na zajímavosti a poutavosti příběhu. Autorka se zaměřila na popis kruté stránky války. Poukazuje na to, jak je válka nemorální a nelítostná. Pokazuje na to, že někdy je těžké vědet na čí straně leží spravedlnost a že někdy může být hranice mezi dobre a zlem velice tenká. Vztahové linii příběhu se ve třetím díle sice nedostává tolik pozornosti, přesto můžeme pozorovat, jak si Katniss začíná uvědomovat rozdíl mezi zamilovaností a láskou, nákloností a sympatiemi a tak nějak mimoděky si dává svůj milostný život do pořádku. A i přes to, že díky válce a všem okolnostem je kniha neuvěřitelně temná a pesimistická, přesto vás děj doopravdy pohltí a zaujme. Přesto musím podotknout, že oproti předešlým dílům, zde se nenajde tolik akce, zvláště v první polovině knihy. A vzhledem k tomu, že autorka věnovala větší pozornost psychologickému rozboru postav a jaký vliv na ně má válka, občas se objevily i pasáže, kdy jsem se přistihla, že se trošku nudím.

“Fire is catching! And if we burn, you burn with us!”

Co se postav týče, třetí díl byl po této stránce mým nejoblíbenějším. Katniss se díky všem krutostem, kterými si prošla, dost změní a dle mého názoru i dospěje. Chová se přiměřeně k okolnostem, ale přesto musím ocenit to, že byla velmi rozumná a čestná.
Co se Hurikána týče, ve třetím díle dostal daleko více prostoru. než kdy dřív a my tím pádem můžeme dokonale pochopit jeho divokou povahu. Vždycky stojí věrně po Katnissině boku, ale nemohla jsem se ubránit pocitu, že k ní prostě povahově nesedí. Ano, jako přítel možná, přesto mi přišlo, že Katniss díky němu často jednala až moc spontálně a nelogicky. Jeho prudkost a horlivost by mohly být úctyhodné, kdyby se je naučil trochu krotit.
Peeta se změnil asi nejvíce. Stále je neuvěřitelně milý a pozorný, ale hry jej změnily. Ztvrdnul a vyrostl.  Z někdy trochu naivního mladého chocha se stal rozumný muž a tato role mu velice slušela.
Za pozornost stojí také vedlejší postavy, jako třeba Prim, která od prvního dílu dospěla osamostatnila se, nebo i Katnissina matka, kterou válka konečně probrala z otupělosti a donutila ji konečně zase žít. A pak samozřejmě Finnick, kterého pokud jste si nezamilovali v druhém díle, ve třetím vám srdce ukradne určitě,

“I drag myself out of nightmares each morning and find there's no relief in waking.”

Celkově jde o opravdu dobře napsaný závěr triologie. Na konci knížky máte takový ten dobrý hořko-sladký pocit a jste ponecháni napospas svým myšlenkám. Hunger games není jen obyčejnou dystopickou young adult triologií, ale jde o opravdu vyjímečné dílo, které ve vašem srdci zakoření a dlouho tam zůstane.

Chtěla bych poděkovat nakladatelství Fragment za poskytnutí recenzního výtisku.

 

Solitaire od Alice Oseman | Recenze

Hned na úvod se musím přiznat, že do čtení jsem šla s velikou dávkou skepticismu a předsudků. Už když kniha vyšla, tak nějak automaticky jsem ji začadila do škatulky "oddechové young adultovky bez myšlenky" a "knížky, co se snaží být cool tím, že mají nabubřelé puberťáky, co mají rádi tumblr". A tak nějak jsem přečtení odkládala. Myslela jsem si, že knížka bude fajn, taková oddechová, ale že ve mě nic nezanechá. No, dneska už to jsou dva týdny, co jsem knížku dočetla a ještě pořád na ni musím myslet. Opravdu mile mě překvapila!

“All I know is that I’m here. And I’m alive. And I’m not alone.”

—  Solitaire by Alice Oseman

Ano, knížka má anotaci, která opravdu naznačuje, že by mohlo jít o zcela tuctovou young adult knížku. Mladá středoškolačka Tori je dost jedinečná hrdinka. Má rodiče, se kterými si nerozumí. Své sourozence sice miluje, ale o to více se trápí nad problémy, které řeší. Zjišťuje, že si v podstatě nerozumí se svými kamarády a škola ji nebaví. Je asociální, cynická a skeptická. Miluje svůj tumlr a má časté výkyvy nálad. Její život se ovšem naprosto obrátí naruby, když si neznámí studenti začnou anonymně dělat legraci z učitelů a začnou vymýšlet nejrůznější pranky, aby zpříjemnili školní zkušenost studentům.

To, co mě na knížce zaujalo hned ze začátku, byl styl psaní. Nemůžu uvěřit tomu, že autorka začala knížku psát, když jí samotné bylo 16. Myslím, že i díky tomu jsem ještě více obdivovala to, jak zajímavě a čtivě je knížka psaná. Trošku mi vadilo, že kapitoly byly většinou kratičké, takže když už se člověk do scény vžil, hned skončila. Ke konci knížky jsem si už na tohle ovšem všimla a nijak mi to v knižním zážitku nepřekáželo.

“There’s a time and a place for being normal. For most people, normal is their default setting. But for some, like you and me, normal is something we have to bring out, like putting on a suit for a posh dinner.”

—  Solitaire by Alice Oseman

Musím říct, že všechny postavy v knížce mi přišly ohromě zajímavé. Ze začátku jsem měla problém

oblíbit si hlavní hrdinku. Přišlo mi, že tím, jak všechno a všechny posuzuje a odsuzuje je neuvěřitelně dětinské. Zdálo se mi až protivné, jak byla nesnášenlivá a taky se mi nelíbilo, že v jeden moment byla neuvěřitelně vděčná za svou nejlepší kamarádku a byla až k slzám dojata z toho, jaká je skvělá a hned za chvíli už jí pohrdala. To mi prostě přišlo navýsost neupřímné. Na druhou stranu mi Tori přišla realistická. Úplně jsem si dovedla představit, že přesně taková holka někde žije. Je pravda, že v dost věcech jsem se s ní neshodla, přesto mi ke konci knížky byla sympatická a dokázala jsem s ní soucítit.

Asi i díky tomu, že autorka knížku sama psala v teen letech, byla knížka neuvěřitelně autentická a realistická. To, jak postavy komunikovaly, myslely a byly hrozně originální a komplexní, dělalo knížku opravdu jedinečnou a nezapomenutelnou. Taky musím uznat, že jsem byla mile překvapena tím, že v knížce opravdu nejde o žádný románek. Autorka se hlavně zaměřila hlavně na detailní charakteristiku postav a detailní výkres středoškolského zážitku, což se ji podařilo na jedničku, Moc se mi líbil samostatná zápletka s klubem Solitaire. Je pravda, že se dalo docela lehce odhadnout, kdo za tím vším stojí, přesto mi to ale nevadilo. Bylo zábavné dívat se na to, co dalšího Solitaire provede a přemýšlet nad tím, jak to celé skončí.

“I don't even remember not being serious... I came out of the womb spouting cynicism and wishing for rain.”

—  Solitaire by Alice Oseman

Celá knížka na mě působila dojmem knihy Ten, kdo stojí v koutě, Ano, knížky jsou dost jiné, ale vzpomínám si, že po dočtení Ten, kdo stojí v koutě, jsem se cítila úplně stejně, jako po dočtení solitairu. Trochu depresivně, ale tak nějak dobře depresivně.
Taky musím zmínit to, že tumblrácká adresa, na kterou Tori v knížce přispívá, ve skutečnosti existuje a já už chronic-pessimist followla, její příspěvky jsou super a dělají knížku ještě realističtější.
Závěrem bych ráda řekla, že knížka je dost možná typická hipsterská  tumblreovská young adultovka, ovšem jenom v tom dobrém slova smyslu. Je ohromě zábavná, se spoustou zajímavých postav a příhod. Rozhodně stojí za vaše přečtení.

4.4

80%

rychloRecenze #2 | Lola a kluk od vedle, Harry Potter 4, Proměna Mary Dyerové, Horrorstör

Na úvod: můj blog teď najdete i na facebooku! Pokud se vám můj blog líbí a chcete se mnou komunikovat častěji, likeněte mojí facebookuvou stránku. :) Odkaz TADY.

Lola a kluk od vedle - Stephanie Perkins

databáze knih | goodreads

68%

3.8

Lola a kluk od vedle je "druhý díl" Polibku pro Annu. Není to pokračování příběhu, v této knížce se totiž setkáváme s úplně novými postavami a děj se tentokrát odehrává v San Francisku. Nenechte se zmást mým hodnocením, knížka se mi moc líbila. Ani nevím, jak dobře vyjádřit, co je na této knížce dobré, proto si to shrňme v pár bodech. Silné stránky knížky: 1. krásné vykreslení prostředí. Díky této knížce mám fakt chuť SF navštívit! 2. Cricket. Podle mě je to jedna z nejlepších klučičích postav a já se do něj naprosto zamilovala. A to, jak si s Lolou povídali přes okno mi přišlo hrozně originální a milé zpestření knížky. 3. styl psaní. Autorka má opravdu dar v psaní krásných oddechových knížek, které shltnete na jeden zátah. 4.Anna a Etienne. Bylo strašně super vidět je znovu!  A slabé stránky? 1. LOLA. Vím, že spousta lidí jí má rádo, ale já nemohla jinak, než nad dějem obracet oči v sloup. Vím, že si na konci uvědomila, co dělala špatně a to jsem oceńovala, přesto mi celé tohle téma "podvádění" už leze krkem. Nepřijde mi správné flirtovat s klukem, ke kterému zjevně něco cítím, když ještě nemám vyřešený svůj vztah s přítelem.

Harry Potter a Ohnivý pohár #4 - J. K. Rowling

databáze knih | goodreads

92%

Jak už jsem na blogu několikrát zmínila, nepatřím k lidem, kteří by na knihách o Harrym vyrostli. Jako malá jsem četla první dvě knížky, ale nijak mi nepřirostly k srdci a nikdy jsem v sérii nepokračovala. Proto jsem se to letos rozhodla napravit a v Prosinci jsem tedy přečetla čtvrtý díl. V tomto díle je už hlavním hrdinům 14 a možná i proto mi děj přišel zábavnější a zajímavější. Ve čtvrtém díle se Bradavice zúčastní soutěže tří kouzelnických škol a pohár a celý rok tedy probíhá v duchu této soutěže. Já si knížku absolutně zamilovala. Přišlo mi, že v této knížce se pořád něco dělo a nebyla tady ani jedna nudná, nebo zdlouhavá pasáž. Milovala jsem ty pasáže zahrnujícího Dobbyho a bylo mi dost líto, že jej do filmu nezahrnuli. Vážně nechápu, proč jsem se tak dlouho této sérii bránila, opravdu jsem si ji zamilovala.

Proměna Mary Dyerové #2  - Michelle Hodkinová

databáze knih | goodreads

69%

3.9

Vzhledem k tomu, že jde o druhý díl, nechtěla jsem dělat recenzi, abych náhodou nedopatřením něco nevyzradila, přesto se chci ale ke knížce vyjádřit. TADY najdete mou recenzi na první díl, který jsem si velmi užila. Druhý díl se mi líbil o trochu méně, přesto jsem si čtení knížky velmi užila a rozhodně bych celou triologii (teda, třetí díl jsem ještě nečetla) doporučila. Knížka byla pořád dost napínavá, ale děj už mi přišel trochu přitažený za vlasy a vztah mezi hlavními hrdiny už mi přišel až moc přeslazený a přehnaný. Líbilo se mi, že jsme konečně dostali nějaké odpovědi a už se fakt těším, jak se ve třetím díle všechno vyřeší. Pokud máte rádi Misfits a American Horror Story, myslím, že tahle série pro vás bude to pravé. 

Horrorstör - Grady 

databáze knih | goodreads

72%

4.1

Horrostor je ohromně originální knížka. Jedná se o klasický hororový příběh o domě, ve kterém straší, ovšem celé se to odehrává v obchodě, který až moc připomíná Ikeu. Celá knížka má formát i vzhled katalogu Ikei a i stránky vypadají jako katalog. Knížka sleduje příběh Amy, která je zaměstnankyně Orsku (obchodu, který je podobný ikei), a která je nucena strávit v obchodě společně se svým šéfem a spolupracovnicí extra směnu přes noc, aby zjistili, jak to, že vždycky ráno nacházejí v obchodě rozbitý nábytek. Myslím, že jde o docela předvídatelný příběh, který není ani nijak extra originální, přesto musím říct, že si mě dostal. Kdyby šlo o samostatný příběh, asi bych dala tak tři až tři a půl hvězdičky. Ovšem děj je psaný hrozně čtivě a hezky, takže má člověk pocit, že je uvnitř příběhu. Epilog se mi taky strašně líbil, stejně tak jako samostatné zpracování knížky, takže jsem nakonec knížku ohodnotila čtyřmi hvězdičkami a mylím, že rozhodně stojí za to, si knížku přečíst.

Let it snow (kniha v angličtině) | Recenze

Máte rádi Vánoce? Přijde vám, že o Vánocích je tak nějak přijatelnější koukat na filmy, s možná trochu přeslazenou tématikou, které vždycky skončí dobře? Je tohle jeden z důvodů, proč každé  Vánoce koukáte na Lásku nebeskou?  Už vás někdy napadlo, že by bylo fajn, kdyby někdo z Lásky nebeské udělal knížku? Pokud je na tyhle otázky vaše odpověď kladná, pak budete jásat, když vám povím, že Let it snow dokonale splňuje všechny podmínky pro dokonalou, tak-trochu-dost-předvídatelnou-ale-přesto-nehorázně-roztomilou knížku.

'“Once you think a thought, it is extremely difficult to unthink it.”

—  John Green, Let it Snow

Tato Vánočně laděná knížka v sobě skrývá tři romantické příběhy, tří naprosto různých lidí, jejichž osudy se nakonec knížky tak trochu propletou. Tyto tři příběhy jsou napsány různými autory, jedná se o samostatné povídky, ovšem v každé další povídce zjišťujete, že příběhy se vlastně navzájem tak trochu prolínají. Právě tento fakt dodával knížce na zajímavosti a originalitě a já se nemohla ubránit pocitu, že se tato knížka opravdu podobá Lásce nebeská s tím rozdílem, že v této knížce není tolik věcí, které by mi na ni vadili a zážitek byl tudíž ještě intenzivnější.

  Ale vezměme to pěkně popořadě. Hned první příběh od Mareen Jonson, od niž jsem ještě nikdy nic nečetla, mě hrozně mile překvapil. Přiznám se vám bez mučení, že jsem knížku chtěla čistě jenom proto, že jeden příběh psal můj milovaný John Green, o to překvapenější jsem ale byla, když už první příběh mě pohltil a nadchnul natolik, že jsem se bála, že ani Johnův příběh jej nepřekoná. První příběh s názvem The Jubilee Express vypráví o dívce jménem Jubilee, která je za zvláštních okolností nucena na Štědrý večer rychle odcestovat vlakem ke svým prarodičům. Ovšem venku zrovna řádí největší zimní bouře za posledních 50 let a vlak, ve kterém Julie, jak si sama radši říká, bohužel uvízne. Rozhodne se vzít osud do vlastních rukou a vydá se do Waffle Housu, který je nedaleko místa, kde vlak uvízl. No a tady příběh nabírá na grádech a Jubilee nakonec stráví Vánoce, o kterých se jí ani nesnilo. Musím uznat, že tento příběh byl plný nejrůznějších klišé, ovšem díky Vánoční atmosféře, a snad i díky autorčinu brilantnímu stylu psaní, který se až strašidelně moc podobal tomu od Johna Greena, toto klišé nebilo do očí a bylo spíše úsměvné. Postavy mi byly sympatické a i městečko, kde se příběh odehrával, mělo obrovské kouzlo, takže jsem byla nadšená, že i druhý příběh se odehrává právě v něm.
 

 Po tak skvělém startu jsem se vážně bála, že ani příběh Johna, nedokáže tuto laťku dosáhnout. Hodně lidí tvrdilo, že tento jeho příběh totiž není tak skvělý, jako ostatní věci, které napsal. S tímto tvrzením si ale dovolím nesouhlasit. I druhý příběh mě totiž opravdu mile překvapil. V tomto příběhu sledujeme tři kamarády - dva kluky a jednu holku - kteří o stejné noci, kdy bouří ona hrozná vánice, rozhodnou, že musejí jet do Waffle House, jelikož tak díky uvízlému vlaku tráví noc asi čtrnáct roztleskávaček. Postavy byly milé a originální a co se týče romantické linie, celý tento nápad mi snad přišel ještě romantičtější (a hlavně realističtější), než ten od Maureen. Nehledě na to, že Johna Greena opravdu považuju za nejvtipnějšího autora, kterého znám a já jsem se nejméně čtyřikrát přistihla, že se při čtení směju nahlas. Je sice pravda, že jeho příběh byl podstatně kratší, než ostatní dva příběhy a myslím, že to možná trochu ubíralo na kvalitě příběhu. Začátek byl možná trochu zdlouhavý a chvíli tvalo, než se pořádně rozjel a tím pádem mi přišlo, že ke konci už to bylo moc uspěchané a některé věci nebyly zcela dotažené do konce. Přesto zastávám názor, že to bylo velmi zdařilé dílo, které se svou kvalitou dokonale vyrovnalo příběhu prvnímu.

“One person’s crazy is another person’s sane, I guess.”

—  Maureen Johnson, Let it Snow

 
To bohužel nemůžu říct o třetím příběhu. Hlavní hrdinka třetího příběhu - Addie - má problémy se svým přítelem Jebem. Má pocit, že jí nedává dost najevo svou lásku, a i když ho neuvěřitelně miluje, dost se kvůli tomu trápí. A po jedné strašné hádce, kdy jsou oba na párty trochu připití, udělá neuvěřitelnou blbost a políbí jiného kluka. Už tehdy se cítí hrozně provinile, uvědomuje si, že Jebovi ubližuje, přesto se ale rozejdou. Addie je z toho neuvěřitelně nešťastná a snaží se Jeba dostat zpátky. Už jenom podle tohodle jsem věděla, že se mi příběh nebude líbit. A taky, že se mi moc nelíbil. Nesnáším číst o hrdinech, kteří mi jsou hrozně nesympatičtí. A Adiie byla opravdu otravná a sebestředná hrdinka. Autorčin styl psaní taky nebyl nijak barvitý a poutavý. Líbilo se mi, že tento příběh měl v sobě dotek nadpřirozena, ale vývoj hlavní hrdinky byl opravdu nerealistický. Celkově příběh zachránil konec, kdy dojde k propojení všech tří povídek, což bylo neuvěřitelně milé. Stejně mě ale mrzelo, že třetí příběh byl nejdelší...

   I přes ne-zrovna-moc-povedený třetí příběh si myslím, že knížka rozhodně stojí za přečtení. A to ne jenom o Vánocích. I když je knížka v angličtině, jazyk to není nijak složitý a musím říct, že je to perfektní knížka pro všechny začátečníky. Já osobně už jsem četla několik knížek v angličtině a tahle se svou úrovní obtížnosti řadí k těm nejlehčím na porozumění.

3.9

78%

Autor: Mareen Johnson, John Green, Lauren Myracle

Originální název:Let it snow

Žánr: Romantické, Young Adult, Fikce

Počet stran: 352

Nakladatelství: Peunguin

Mé hodnocení obálky: 5/5

Prozření Mary Dyerové RECENZE

Autor: Michelle Hodkin
Originální název:The Unbecoming of Myra Dyer
Žánr: Paranormální, Fikce, Romantické, Mysteriózní, Young Adult
Počet stran: 368
Nakladatelství: Brio
Mé hodnocení obálky: 5/5

Hned na úvod musím říct, že i když jsem si čtení knížky doopravdy užila, trochu jsem se děsila psaní recenze. Jeden z důvodů je ten, že jsem ve skutečnosti nikdy nečetla žádnou young adult paranormální mysterii, a proto jsem neměla knihu s čím srovnávat a druhým důvodem je ten, že díky tomu, že je knížka psaná pro mladé, měla doopravdy spád, na druhou stranu si myslím, že v hodně ohledech jí to ubíralo na vážnosti a tak mi nějakou dobu trvalo, než jsem děj začala brát vážně. Ale teď už si pojďme knihu rozebrat kousek po kousku.

"Thinking something does not make it true. wanting something does not make it real."

Prozření Mary Dyerové je první díl young adult mysteriózní triologie, přičemž v Česku byl zatím vydán pouze díl druhý. Je těžké shrnout, o čem knížka vlastně je, protože to, že celou dobu nevíte, co se vlastně děje, je hlavním záměrem celého příběhu. Celý příběh vypráví osudy šestnáctileté Mary Dyerové, která se po otřesné události probudí v nemocnici. Zjistí, že byla nalezena v rozpadlém domě se třemi svými kamarády, kteří bohužel nepřežili. Mara je otřesená, nic si z noci nepamatuje. S rodinou se odstěhují z města a doufají, že to Maře pomůže, ovšem posttraumatický šok je daleko vážnější, než Mara přiznává svým rodičům a ona trpí hroznými halucinacemi.

Jak už jsem řekla, knížka se mi vážně líbila. Moc si na duchařské příběhy nepotrpím a vážně na ně nevěřím, ale hned od prvních stránek mě zajímalo, co se vlastně v onu osudnou noc stalo, a jaké bude mít autorka vysvětlení pro podivné věci, které se Maře dějí. Atmosfér byla opravdu dokonalá. Bylo to lepší, než se koukat na nějaký psychologický thriller, jelikož mi prostředí a atmosféra nepřišli moc kýčovité, jak tomu ve filmech často bývá. Co se týče stylu psaní, tady už to byl trochu problém. Vím, že hodně lidem se autorčin styl líbí a musím uznat, že i já jsem si po asi padesáti stranách zvykla, ovšem nepřišlo mi, že by to byla nějaká spisovatelská špička. Události byly popsány věcně a hezky, dokázala jsem si je představit, ovšem tak trochu mi to zavánělo přehnanou jednoduchostí a předvídatelností a chyběly my tam detailnější popisy prostředí či postav.

"The two of us snuggled like quations in his room full of words."

Postavy byly další aspekty, které trochu ubíraly na mém dojmu z knihy, jelikož právě tito sedmnáctiletí teenageři byli ti nejméně originální a nejvíce typičtí young-adultští hrdinové. Hlavní hrdinka nebyla špatná. Dokonce jsem vážně oceňovala to, jak špatně snášela svou situaci, protože mi její reakce vždycky připadaly reálné. Mimo to už ale byla dost obyčejná. Typická kráska, která si ovšem o sobě nemyslí, že je krásná. Shawn, se kterým se později v knížce také seznámíme, byl také jako vystřižený s romantické komedie pro puberťáky. Krásný, až to bere dech, opředený tajemstvím. Kuřák, který se chová jako nezbedný kluk a přitom víte, že někde uvnitř má v sobě daleko více. Už jenom při popisu těchto postav musím obracet oči v sloup.

Na druhou stranu, do knížky jsem šla s vědomím, že je to knížka pro mladé a že obsahuje i romantiku, a proto jsem se proti tomu nějak vnitřně obrnila a zas tak zlé mi to nepřišlo. Ve skutečnosti mi popis jejich vztahu v konečném důsledku ani nepřišel až tak kýčovitý. Je logické, že se Shawn Maře líbil, vzhledem k tomu, jak vypadal, a taky je logické, že s ním nechtěla být hned od začátku. Moc jsem i oceňovala to, jak oba jejich vztah brali a že jej spíše nechali tak nějak pozvolna plynout. A protože je knížka nesená v tajuplném duchu, trocha romantiky v konečném důsledku jenom vybalancovala situace, které by byly bez toho až moc přehnané.

Celkově knížku hodnotím kladně. Je pravda, že některé klišé náměty knížce trochu na hodnocení ubraly, ovšem taky musím ocenit originalitu a námět. Opravdu jsem ji jenom hltala a přistihla jsem se, že stejně na ni musím myslet i ve chvílích, kdy jí nemůžu zrovna číst. Rozhodně bych ji doporučila každému, kdo má rád klasické young adult romance, ale zároveň by chtěl i trochu záhady a napětí. Mě se knížka líbila moc a už se těším na druhý díl. 

78%

Recenze | Zůstaň se mnou - Gayle Forman

Autor: Gayle Forman
Originální název: If I stay
Žánr: Fikce, Young Adult, Mysteriózní
Počet stran: 184
Mé hodnocení obálky: 4/5*

Zůstaň se mnou je první díl duologie. Druhý díl vyšel pod názvem Where she went a do češtiny zatím nebyl přeložen. První vydání této knížky vyšlo z názvem Jestli zůstanu, když se ale knížka dočkala letos filmového zpracování, nakladetlství Yoli vydalo tuto knihu v paperbeckové verzi s názvem Zůstaň se mnou. A jelikož jsem se chtěla na film kouknout a zastávám názor, že film nechci vidět, dokud nepřečtu jeho knižní předlohu a taky proto, že jsem  knížku už dlouho měla na své wishlistu, rozhodla jsem si právě tohle vydání koupit.

Zůstaň se mnou vypráví životní příběh sedmnáctileté Mii, která prodělala autonehodu. Její tělo leží v nemocnici v kritickém stavu v komatu, ona však z nějakého záhadného důvodu funguje mimo své tělo a může události sledovat. Skrze její vzpomínky pak můžeme poznávat, jaký byl její život před nehodou a také můžeme poznat celou její rodinu.

Prvně bych se ráda vyjádřila k postavám v této knížce. Mia byla hrozně sympatická. Díky autorčinu skvělému stylu psaní jsem opravdu měla pocit, že znám Miu velmi dobře a její tichá osobnost mi přirostla k srdci. Líbilo se mi, jaký měla Mia vztah ke své rodině, hlavně tedy k rodičům. Nevídám v knížkách často, že by hrdina měl své rodiče rád. 

Další oblíbenou postavou pro mě byla Kim - Miina židovská nejlepší kamarádka. Knížka není tlustá a proto mě hodně překvapilo, když se autorce podařilo do ní vtěstnat tolik vedlejších postav, o kterých mám pocit, jako bych je osobně znala. 

Autorčin styl psaní mě nadchnul. Píše poutavým stylem, který vás nutí číst pořád dál. Svět, který pro nás ve své knížce vytvořila, byl díky jejímu psaní hrozně reálný a měla jsem pocit, jako bych sama byla součástí Miina života. Taky velmi obdivuju, jak dokázala popsat vztah Mii a jejího přítele Adama naprosto realisticky. Nebyl tam přehršel kýčovitých scén a celý jejich příběh mi tím pádem přišel reálný a snad ještě více romantický.
Jediné věci, které i této knížky lituju je to, že si myslím, že autorka plně nevyužila potenciál své knížky. Přemýšlení o tom, jestli je život hoden žití, je velice důležité a myslím, že do knížky by se dalo vložit spousty pozitivních myšlenek nebo poselství. Já jsem tam bohužel nic podobného nenašla a dost mi tam nějaké úvahy chyběly.

To byla ovšem jediná věc, která mě na knize trochu mrzela. Celkově se mi knížka velmi líbila. Je to taková jednohubka na jedno posezení. Takovéto knížky jsou tím nejlepším, když zrovna nevíte co číst a chcete něco krátkého, co vás zase vrátí do zajetých kolejí. A jak bych tedy knížku ohodnotila?

80%

A co vy? Četli jste už tuhle knížku? A viděli jste filmové zpracování? Co na něj říkáte?