Když jsem zjistila, že mě
Marky nominovala do toho TAGu, jásala jsem, jelikož se mi dneska nechce psát recenze (už brzy, nebojte!), ale zároveň jsem chtěla něco přidat. A ty otázky jsou vážně zajímavé, tak se hned do toho pusťme.
Došla jsem k závěru, že můj žaludek je velice náladový. Jelikož tohle nikdy předem neodhadnu. Při cestě autobusem do Londýna jsem celou dobu četla a byla jsem naprosto v pohodě, kdežto jindy mi stačí jenom knihu otevřít, přečíst pár vět a můj žaludek již urputně protestuje. Takže jak kdy.
Samotná otázka mi připadá velmi úsměvná, jelikož každý autor má jedinečný styl psaní. Každý píše jinak a každá kniha je napsaná jiným stylem. Pokud bych měla vybrat jednoho autora, který se podle mě od ostatních odlišuje, asi bych musela vybrat mého oblíbence Johna Greena. Píše Young Adult knížky, ovšem náměty svých knížek, tak i stylem psaní, se velmi odlišuje od kohokoliv jiného. Líbí se mi, že témata a myšlenky jeho knížek člověka doopravdy vedou k přemýšlení, ale přesto se u jeho knih hodně nasměju.
Rozhodně Harry! Je snad někdo, kdo by vybral Stmívání?
• Knížky jsou dobrodružnější, než Stmívání.
• Knížky Harryho mají hlubší témata, než jaké můžeme najít ve Stmívání (jestli tam vůbec nějaká nalezneme).
• Poetičtější styl psaní.
Speciální tašku jen na knihy nemám, ale je pravda, že své kabelky a batohy vybírám hlavně podle toho, jestli se mi do ní vejde i knížka.
Už jenom z toho důvodu, že se otázka dostala do TAGu, se nestydím přiznat, že ano. Existuje knihomol, kterému by vůně knih vadila?
Za knížku s krásnými ilustracemi jsem vděčná (
Volání netvora), ale více mých knih je neilustrovaných a vůbec mi to nevadí. I když sama malovat ani kreslit neumím, jsem, co se ilustrací týče, dost vybíravá a proto mě jen tak něco neuspokojí.
Těch je dost! :D Dříve jsem četla dost romantických knížek, které by se mi dneska už určitě nelíbily. Tak třeba zrovna tento měsíc jsem se snažila znovu přečíst jeden díl z Shopaholiků od Sophie Kinselly a nedokázala jsem se dostat ani na 50 stranu a už jsem knížku musela odložit. Přitom díve jsem ji milovala.
Poslední dobou už píšu čím dál tím méně, ale je pravda, že píšu. Psaní miluju. Je to umění, které neuvěřitelně obdivuju a sama bych jej lépe ovládala. Ale jako spisovatelku se rozhodně nevidím. Když už něco napíšu, stejně to není kdovíjak světoborné, takže to stejně nikdy nikomu nedávám přečíst.
Číst jsem se naučila, když mi bylo šest, takže už je to nějakých dvanáct let. :D
Ano, odjakživa jsem měla k Českému jazyku i Literatuře velmi vřelý vztah. Je pravda, že takové to klasické čtení příběhů z čítanky jsem většinou moc nemusela, ale mluvit o knížkách mě bavilo vždycky. Milovala jsem referáty tak moc, že jsem někdy psala dobrovolně referáty i spolužákům, kteří danou knihu ani nečetli.
No nějakou dobu by si rozhodně na mé poličce poseděla. Ale snažily bych se ji přečíst už jenom z úcty k tomu, kdo mi ji dal.
Abych byla úplně upřímná, nečtu moc knih, kde by se takováto nadpřirozená stvoření vyskytovala. Kdybych ale opravdu musela, vybrala bych si víly, které mi přijdou originálnější a neokoukané.
Opět platí to, že jsem nečetla moc knih, kde by se vyskytovaly tyto stvoření. Ovšem tak nějak mi jsou sympatičtější duchové.
Ani jedno. :D Když se ale zamyslím nad jednou z mých nejoblíbenějších knih - Janě Eyrové - uvědomuji si, že právě v ní se jeden z těchto úkazů objevuje a to sice zakázaná láska. Takže asi tedy tu. Je pravda, že z milostných trojúhelníků mi je vždycky tak nějak smutno, jelikož je vždycky někdo, kdo trpí. Což je asi možné i u zakázané lásky, ale tam alespoň většinou trpí oba! :D
Tak tady je to naopak úplně jasné - akční kniha s pár romantickými scénami. Obecně moc romantické knížky nemusím, jelikož je většinou neshledávám moc romantickými.
Já doufám, že se vám TAG líbil. Vůbec netuším, kdo již TAG vyplňoval, proto se omlouvám, pokud vás označím a vy už jste na otázky odpovídali. Každopádně by mě zajímaly odpovědi
Melindy,
Ivcci a
Bee Doo!