Solitaire od Alice Oseman | Recenze

Hned na úvod se musím přiznat, že do čtení jsem šla s velikou dávkou skepticismu a předsudků. Už když kniha vyšla, tak nějak automaticky jsem ji začadila do škatulky "oddechové young adultovky bez myšlenky" a "knížky, co se snaží být cool tím, že mají nabubřelé puberťáky, co mají rádi tumblr". A tak nějak jsem přečtení odkládala. Myslela jsem si, že knížka bude fajn, taková oddechová, ale že ve mě nic nezanechá. No, dneska už to jsou dva týdny, co jsem knížku dočetla a ještě pořád na ni musím myslet. Opravdu mile mě překvapila!

“All I know is that I’m here. And I’m alive. And I’m not alone.”

—  Solitaire by Alice Oseman

Ano, knížka má anotaci, která opravdu naznačuje, že by mohlo jít o zcela tuctovou young adult knížku. Mladá středoškolačka Tori je dost jedinečná hrdinka. Má rodiče, se kterými si nerozumí. Své sourozence sice miluje, ale o to více se trápí nad problémy, které řeší. Zjišťuje, že si v podstatě nerozumí se svými kamarády a škola ji nebaví. Je asociální, cynická a skeptická. Miluje svůj tumlr a má časté výkyvy nálad. Její život se ovšem naprosto obrátí naruby, když si neznámí studenti začnou anonymně dělat legraci z učitelů a začnou vymýšlet nejrůznější pranky, aby zpříjemnili školní zkušenost studentům.

To, co mě na knížce zaujalo hned ze začátku, byl styl psaní. Nemůžu uvěřit tomu, že autorka začala knížku psát, když jí samotné bylo 16. Myslím, že i díky tomu jsem ještě více obdivovala to, jak zajímavě a čtivě je knížka psaná. Trošku mi vadilo, že kapitoly byly většinou kratičké, takže když už se člověk do scény vžil, hned skončila. Ke konci knížky jsem si už na tohle ovšem všimla a nijak mi to v knižním zážitku nepřekáželo.

“There’s a time and a place for being normal. For most people, normal is their default setting. But for some, like you and me, normal is something we have to bring out, like putting on a suit for a posh dinner.”

—  Solitaire by Alice Oseman

Musím říct, že všechny postavy v knížce mi přišly ohromě zajímavé. Ze začátku jsem měla problém

oblíbit si hlavní hrdinku. Přišlo mi, že tím, jak všechno a všechny posuzuje a odsuzuje je neuvěřitelně dětinské. Zdálo se mi až protivné, jak byla nesnášenlivá a taky se mi nelíbilo, že v jeden moment byla neuvěřitelně vděčná za svou nejlepší kamarádku a byla až k slzám dojata z toho, jaká je skvělá a hned za chvíli už jí pohrdala. To mi prostě přišlo navýsost neupřímné. Na druhou stranu mi Tori přišla realistická. Úplně jsem si dovedla představit, že přesně taková holka někde žije. Je pravda, že v dost věcech jsem se s ní neshodla, přesto mi ke konci knížky byla sympatická a dokázala jsem s ní soucítit.

Asi i díky tomu, že autorka knížku sama psala v teen letech, byla knížka neuvěřitelně autentická a realistická. To, jak postavy komunikovaly, myslely a byly hrozně originální a komplexní, dělalo knížku opravdu jedinečnou a nezapomenutelnou. Taky musím uznat, že jsem byla mile překvapena tím, že v knížce opravdu nejde o žádný románek. Autorka se hlavně zaměřila hlavně na detailní charakteristiku postav a detailní výkres středoškolského zážitku, což se ji podařilo na jedničku, Moc se mi líbil samostatná zápletka s klubem Solitaire. Je pravda, že se dalo docela lehce odhadnout, kdo za tím vším stojí, přesto mi to ale nevadilo. Bylo zábavné dívat se na to, co dalšího Solitaire provede a přemýšlet nad tím, jak to celé skončí.

“I don't even remember not being serious... I came out of the womb spouting cynicism and wishing for rain.”

—  Solitaire by Alice Oseman

Celá knížka na mě působila dojmem knihy Ten, kdo stojí v koutě, Ano, knížky jsou dost jiné, ale vzpomínám si, že po dočtení Ten, kdo stojí v koutě, jsem se cítila úplně stejně, jako po dočtení solitairu. Trochu depresivně, ale tak nějak dobře depresivně.
Taky musím zmínit to, že tumblrácká adresa, na kterou Tori v knížce přispívá, ve skutečnosti existuje a já už chronic-pessimist followla, její příspěvky jsou super a dělají knížku ještě realističtější.
Závěrem bych ráda řekla, že knížka je dost možná typická hipsterská  tumblreovská young adultovka, ovšem jenom v tom dobrém slova smyslu. Je ohromě zábavná, se spoustou zajímavých postav a příhod. Rozhodně stojí za vaše přečtení.

4.4

80%