Letní Giveaway :)

Kdo by nerad vyhrál knížku zadarmo? Já tedy soutěžení o knížky přímo miluju! Proto tu také pro vás mám tuhle giveaway. Chtěla bych se vám nějak odvděčit za vaši podporu a za to, že jste úplně super komunita. A jak to lépe udělat, než že uspořádám soutěž o knížky? Vyhrát můžou hned dva z mých pravidelných čtenářů, jelikož knížky jsem koupila dvě. A o které knížky se soutěží?

Co je potřeba udělat, pokud by jste chtěli jednu z knížek vyhrát?

• napište mi do komentářů přezdívku, pod kterou sledujete 

• napište mi mail, na kterém vás mám kontaktovat v případě výhry

• napiště mi, kterou knížku by jste chtěli vyhrát

• napište mi, co se vám na mém blogu líbí a naopak, co vás nejvíce štve

Pokud chcete být do slosování zařazeni vícekrát, máte možnost. Když mě budete sledovat na facebookovských stránkách a  budete mě sledovat na youtubu, napište mi do komentáře přezdívky, či jména pod kterými mě zde sledujete a já vás zařadím do slosování vícekrát. Další extra los dostanete, pokud budete sdílet odkaz na tuto soutěž. V takovém případě mi pošlete odkaz na stránky, kde jste soutěž sdíleli. 

Soutěž vyhodnotím 15.6.2015 a pošlu výhercům email. Pokud se mi do 48 hodin neozvou, budu losovat znovu. Přeji hodně štěstí!

Knižní námluvy! | The Courtship TAG

Myslím, že dnešní mlhavá neděle je jako stvořená pro nějaký ten knižní TAG. A vzhledem k tomu, že už je to docela dlouho, co jsem tady nějaký dávala, rozhodla jsem se, že dneska pro vás jeden vyplním. Jedná se o TAG, který jsem viděla poslední dobou kolovat po amerických booktubech a dost mě zaujal - jmenuje se Book Courtship Tag, Pokud již nějaká česká verze existuje a já se jenom opakuji, tak se omlouvám, ale předělala jsem si otázky podle svého. Sama jsem čerpala z videa Sam z kanálu Thoughts of Tomes a originální video najdete tady.

1. Fáze - Prvotní přitažlivost 

Knížka, kterou sis koupila kvůli krásné obálce.

Musím se přiznat, že krásné obálky naprosto zbožňuji a vždy se snažím koupit si to vydání, které se mi líbí nejvíce. Myslím, že žádnou knížku jsem si nekoupila jenom kvůli obálce, ale je pravda, že pokud mě obal zaujme, je větší pravděpodobnost, že si o knížce budu zjišťovat více. Tak tomu bylo i u knížky V šedých tónech a Prozření Mary Dyerové. A momentálně pokukuji po knížce Podivuhodné soužení Avy Levander. Ano, samotný příběh zní zajímavě, ale pravděpodobně bych si knížku nepořídila, kdyby ta obálka nebyla tak dokonalá.

2. Fáze - První dojem

Knížka, která tě dostala svou anotací

Abych byla upřímná, asi žádná z knížek, které vlastním, mě svou anotací úplně nedostala. Nejblíže tomu měl Noční cirkus (který mimochodem zrovna čtu a miluju), jelikož jeho anotace je úžasně záhadná a mysteriózní. Ovšem knížku jsem si nekoupila, mám ji půjčenou z knihovny

3. Fáze - Sladké řeči

Knížka, který tě dostala díky stylu, kterým je napsána

První knížka, která se mi vybavila, je Jsem roztříštěná. Po dočtení jsem byla úplně rozpolcená a nevěděla jsem, co si mám myslet. Příběh samotný a postavy mě nijak nenadchly. Děj byl vleklý a moc mě nezajímal. Ovšem ještě nikdy jsem nečetla dystopii s tak poetickým vyjadřováním. Nádhernými metaforami se to tam jen hemžilo a autorka si také pohrála s dynamikou textu. Už jenom kvůli tomu si zřejmě druhý díl přečtu...

4. Fáze - První rande

Pvní díl série, který tě přiměl koupit si i zbytek

Jednoznačně Percy Jackson. Nevěděla jsem, jak se mi jednička bude líbit a proto jsem si ani neobjednávala další díly, ovšem po dočtení jsem měla jasno. Série je skvělá a musím ji mít celou!

5. Fáze - Pozdní noční hovory

Knížka, která tě přiměla zůstat vzhůru celou noc

Není moc knížek, které by byly tak napínavé, že bych kvůli nim zůstala vzhůru celou noc. A momentálně si nemůžu vybavit snad žádnou, kvůli které bych opravdu probdila noc. Poslední knížka, která tohle ve mě vyvolala byla asi Hunger Games, ale to už je dobrých pět let zpátky...

6. Fáze - Vždycky v mé mysli

Knížka, o které jsi nemohl přestat přemýšlet

Myslím, že tuhle kategorii by splňovaly všechny pětihvězdičkové knížky, co jsem četla. Ať už třeba Jana Eyrová, nebo 1984, tak taky Hlas nože a Dítě číslo 44, nebo třeba Ready player one. Je jich více! :)

7. Fáze - Fyzické sblížení

Knížka, která tě zaujala tím, jaká je na omak 

Mám ráda každý obal, který je originálně provedený a není úplně obyčejný. Z tohoto důvodu jsem si zamilovala i jednoduché obálky triologie Delirium, kde se střídá matná obálka s lesklým písmem. 

8. Fáze - Setkání s rodiči

Knížka, kterou by jsi doporučil své rodině a známým

Každný člověk je jiný a každý má jiné chutě a preference. Z tohoto důvodu se snažním svá doporučení dělat "na míru" a není jedna kniha, kterou bych doporučila úplně každému (pokud nepočítám Bibli). Pár knížek, které ale doporučuji asi nejčastěji, jsou například Jana Eyrová, Ready player one, Dítě číslo 44, Černobílý svět, Dárce, 1984.

9. Fáze - Přemýšlení nad budoucnostní

Knížka (nebo série), u které jsi si jistý, že ji budeš znovu číst ještě hodněkrát

Určitě všechny mé nejoblíbenější (a těch není málo!). V podstatě všechny zmíněné v otázce 8 + knihy Jane Austen, Střetnutí od Perettiho, Chatrč, Divergenci triologii, Terapie láskou, Pána prstenů a Hobita, knihy Patricka Nesse, Harryho Pottera. Snad jsem an nic nezapomněla!

10. Fáze - Sdílej lásku!

Koho do TAGu označuješ?

Jak jsem již zmínila, vůbec si nejsem jistá, jestli tento TAG už koluje, nebo ne. Takže pokud jste ho už dělali a já vás označím, klidně mi do komentářů dejte odkaz na článek a já si ráda odpovědi přečtu. :) TAG si může udělat kdokoliv, koho otázky zaujmou. A konkrétně bych byla nadšená, kdybych si mohla přečíst odpovědi od Marky, Ivcci, Melindy.

T5W | Knížky, které jsem chtěla začít číst už včera

Každý den si na svůj seznam knih, které si chci přečít, přidám hned několik nových. Přitom čtu stále stejným tempem a někdy mám dokonce pocit, že měsíc od měsíce se počet knížek, které jsem stihla přečíst, nepatrně krátí. Zkrátka zajímavých titulů je kopa, ale času na čtení je zatraceně málo. A tak se můj seznam "TBR" každým dnem rozrůstá a na poličce mi leží několik takových, které jsem chtěla začít číst už minulý měsíc. Proto jsem se rozhodla, že se zúčastním tohoto tématu T5W a to i přesto, že mám dva týdny zpoždění. Zkrátka mi téma knížek, které jsem chtěla začít čístu už včera, přišlo až moc lákavé a trefné na to, abych jej vynechala. Máte taky podobný seznam? Které knížky na něm jsou?

 Tady můžete vidět všech mých 5 vybraných knížek pohromadě. Četli jste některou z nich? Do které se mám vrhnout jako první?

Knížu Oškliví od Scotta Westerfelda jsem si koupila někdy v září v levných knihách na 29,-. A od té doby jsem se k ní ještě nedostala. Na celou sérii jsem slyšela jen samou chválu a vážně se nemůžu dočkat, až se k ní dostanu, ale znáte to, vždycky do toho něco vleze...

Archiv jse dostala na narozeniny. Opět jde o knížku, kterou si všichni moc chválí a já mám tušení, že to bude přesně můj šálek kávy. Ovšem vždycky mi do čtení něco vleze, nebo na ni nakonec nezbyde čas. Doufám, že do konce léta už ji budu mít přečtenou!

Tuhle knížku mi koupila kamarádka na narozeniny, protože ji sama má moc ráda. A já se na ni už od září chystám. Vážně, vážně nechápu, proč jsem se do ni ještě nepustila! Myslím, že to bude jedna z těch lepších a poutavějších klasik a navíc bych se ráda podívala na filmové zpracování.

Od tohoto autora jsem již četla knížku Chatrč, která je jednou z mých nejoblíbenějších knížek, které jsem kdy četla. Už jenom proto se na čtení jeho další knížky moc těším. Tuhle doma mám už od srpna a stále jsem se k ní nedostala. To je hrůza!

Noční cirkus má hrozně lákavou anotaci a navíc je pro hodně mých internetových přátel nejoblíbenější knížkou. Půjčila jsem si ji z knihovny už dva měsíce zpátky a od té doby si ji chci přečíst. Pokud se k ní nedostanu do konce měsíce, mám smůlu, protože ji budu muset vrátit. Tak snad to stihnu!

Abeceda knihomola | I

Dneska tady pro vás mám další článek do projektu Abeceda knihomola, který jsme vytvořili s Marky. Pokud se chcete zapojit, stále ještě máte šanci, stačí si přečíst úvodní článek a následovat instrukce.
I pro mě zatím bylo asi nejtěžším písmenkem, jelikož jsem nečetla snad žádnou knížku, která by tímto písmenkem začínala. Nakonec se mi přeci jenom podařilo sestavit seznam tří asociací, tak tady je máte.

Ispirace

Nejde čistě o čtenářská pojem, přesto je pro mě se čtením a psaním úzce spjatý. A myslím, že každému alespoň trochu umělecky založenému člověku, je tento pojem velmi dobře znám. Já sama se nepovažuji za přehnaně umělecky založenou, ale ráda píšu, ráda se vyjadřuji kreativně. A ke svému psaní potřebuji inspiraci. Zvláštní je, že inspirací pro mě může být téměř cokoliv. Někdy mě napadne celá povídka jenom na základě jednoho rozhovoru, který zaslechnu otevřeným oknem pokojíku. Jindy mi je inspirací zážitek, který jsem sama zažila. Inspirace je všude kolem mě a je součástí mého života. Taky často při čtení ráda uvažuji, co bylo inspirací autora pro vytvoření daného příběhu.

Imaginace

Ach, jak já jsem vděčná za tuto konkrétní lidskou schopnost vytvářet si v mysli obrazy! Myslím, že imaginace je hlavním důvodem, proč lidé rádi čtou. Kdybychom jenom poslouchali (či četli) slova, která by se nám v mysli nepromítala v složité obrazce, čtení by postrádalo smysl. A taky jsem moc ráda, že je má mysl kreativní a dokáže si v hlavě podle popisu detailně vytvořit obrazy, země, postavy, o kterých zrovna čtu.

Interpretace

Interpretace je pojem, který má velmi široký význam. Ve spojení s knížkami jej chápu tak, že každá knížka může být chápána více způsoby. To, jak děj vnímáme a jak chápeme význam celé knížky je jen jistou interpretací autorových myšlenek. Každá má recenze je jen mou interpretací děje a neznamená to, že ostatní budou mít na věc stejný pohled. A v tom je také skryto kouzlo čtení. A myslím, že i pro autory je tohle uvědomění velmi důležité, jelikož pro ně často může znamenat úlevu, když jsou kritiky moc zlé. :D

Percy Jackson: Zloděj blesku

Autor: Rick Riordan
Originální název: Percy Jackson and The Lightning Thief
Počet stran: 400
Nakladatelství: Fragment
Mé hodnocení obálky: 3.5/5
Mé hodnocení knihy: 4.5/5

Percy je vyjímečný chlapec. To ví již od malička. Má problémy se ve škole soustředit, chvíli pokojně neposedí, má problémy se déle soustředit a i čtení mu dělá problém, jelikož trpí dysleksií. Taky se zdá, že je přímo magnetem na problémy, a proto se pořád musí stěhovat z jedné internátní školy do druhé. A doma zůstat nemůže, jelikož ho jeho nevlastní otec nesnese. A i když Percy věděl, že je jiný, než jeho vrstevníci, neměl tušení, že ve skutečnosti je ještě daleko vyjímečnější, než si představoval. A když se na školním výletě jeho matikářka promění v nestvůru a on jí v souboji porazí a přitom všichni kolem dělají, jakože nikdy neexistovala, uvědomí si, že je potřeba přijít věcem na kloub.

Celá Percyho série je velmi populární a zdá se, že snad každý ji miluje. Asi proto jsem se sama čtení tak vyhýbala. Bála jsem se, abych nebyla zklamaná. Ovšem nemohla jsem být dále od pravdy! To, že je celá série tak populární, mí své opodstatnení. Už dlouho jsem nečetla tak dobrodružný, napínavý, vtipný, zajímavý a a zábavný příběh. A hned po dočtení prvního dílu jsem měla chuť pustit se do čtení toho dalšího.

Knížka je primárně určena pro mladší čtenáře. Samotným hlavním postavám je teprve dvanáct let a vůbec z celého děje je jasné, komu je text určen. Vůbec mu to ovšem neubírá na kvalitě. Stejně jako třeba při čtení Harryho Pottera, ani tady jsem se u čtení nenudila, nebo si na knížku připadala "moc stará".  Ano, Percy se choval i uvažoval přiměřeně svému věku, kniha byla ale psaná tak poutavým stylem, že se nad tím člověk ani nepozastavoval. A ze všech "dětských" knížek, co jsem četla, mi tato připadala nejbohatší na fantazijní prvky a rozhodně nejvtipnější a nejpoutavější. Ani jsem nečekala, že mě téma řeckých bohů zasazených do moderního světa tak chytne.

Jak už jsem zmínila, postavy se chovaly přiměřeně svému věku, přesto jsem si je nesmírně oblíbila. Ať už jde o Percyho a jeho dva kamarády z tábora, tak i všechny vedlejší postavy mi přirostly k srdci. Zamilovala jsem si také prostředí a atmosféru, ve které se knížka odehrává. Tábor je úžasný a už se těším, že se do něj zase v dalším díle vrátíme. Stejně tak mě moc bavila atmosféra spontálního roadtripu, který hlavní hrdinové byli nuceni podniknout.

Děj byl zábavný a nepředvídatelný. Dokonce ani já jsem nebyla schopna odhadnout, co se předem stane. Jedna událost byla následována další, z jednoho průšvihu se hrdinové ned vrhali do dalšího. Což dělalo knížku opravdu napínavou, přesto mi děj už ke konci připadal až moc překombinovaný a napadlo mě, že by autor udělal lépe, kdyby hrdiny nechal chvíli spočinout. Dost možná bych akční prvek knížky ocenila, kdybych ji četla jako dvanáctiletá, takto jsem ale toužila po větších metaforách a nějakých těch symbolech, které by mě donutily se trochu zamyslet.

Mimo to jsem si knížku doopravdy užila. Nedovedu si představit lepší oddechovku a krásnější fantasy příběh pro mladé. Už teď vím, že jestli někdy budu mít děti, určitě jim bucu chtít Percyho přečíst. A já sama se už moc těším, co nám přinesou další díly a jakým nástrahám budou muset hlavní postavy čelit.
Za poskytnutí recenzního výtisku srdečně děkuji nakladatelství Fragment.

Dítě číslo 44 - Kniha, která mi vyrazila dech

Autor: Tom Rob Smith

Název v originále: Child 44

Nakladatelství: Knižní Klub

Počet stran: 382

Mé hodnocení obálky: 4/5

Mé hodnocení knížky: 5/5

Sovětský svaz, 50. léta. Lidé žijí ve strachu, že je jejich známí nařknou z protivlastenecké činnosti a proto raději klopí oči k zemi a snaží se být neviditelní. Ti šťastnější, co mají práci ve vyšších funkcích, se mohou těšit z lepších bytů, o které se nemusejí dělit s dalšími rodinami, ovšem ani oni si nikdy nemohou být jistí, že je někdo nesleduje. Strach a surovost jsou slova, které jsou na denním pořádku všech občanů. Mají je věčně před sebou, straší je v jejich snech. Aby si zachránili krk a vyhnuli se nuceným pracím v Gulagu, nebo uvěznění, musejí předstírat spokojené občany žijící pod nadvládou milovaného vůdce Stalina. Vždyť v jeho zemi se nemusejí ničeho bát. V jeho zemi se nikomu nevinému neubližuje. Nikdo by tu nevraždil nevinné děti. Ale je tomu skutečně tak?

“To stand up for someone was to stitch your fate into the lining of theirs.” 

Alespoň tomuhle všemu oddaně věří mladý Lev Děmidov, vysoký příslušník sovětské tajné služby MGB. Žije se svou krásnou mladou ženou v Moskvě a těší se všem výhodám, které mu jeho vysoké postavení skýtá. Nezpochybňuje své autority a naprosto rozumí tomu, že v zájmu vyššího blaha státu je prostě někdy krutost nutností. Alespoň mu tohle vědomí pomáhá uklidnit špatné svědomí a usnadňuje mu každý večer usnout po tom, co se osobně musí podílet na mučení domělých špionů. Všechno se zdá být dokonalé až do té doby, kdy se u kolejí neobjeví mrtvola pětiletého chlapečka. Shodou okolností jde o syna Lvova spolupracovníka. Chlapec byl nalezen nahý, s rozpáraným břichem a pusou zacpanou hlínou. Všechno nasvědčuje tomu, že jde o vraždu. Ovšem v dokonalém Sovětském svazu přece neexistují tak hrozné zločiny, jenom by vyvolaly paniku. Proto je případ uzavřen jako nešťastná náhoda - chlapec si hrál u kolejí a byl sražený vlakem, který jeho tělo ohavně zohyzdil. Ne všechni lidé se ovšem tímto závěrem dají uspokojit a mezi lidmi se začíná šířit panika.

Už jenom z takto slibného úvodu je jasné, že jde o dost krutý a mrazivý thriller. Teď si k tomu ještě připište fakt, že jde o příběh založený na skutečné události. A to dělá celou knížku ještě desetkrát děsivější a realističtější. Nejde o lehkou jednohubku. Přestože knížka není nijak tlustá, čte se obravdu náročně. Ne snad proto, že by byla nudná (o napětí a akci zde není nouze), ovšem není lehké strávit tak hutné a děsivé popisy tehdejší kruté doby.

“His hate wasn't professional; it was an obsession, a fixation, as if unrequited love had grown awful, twisted into something ugly.” 

A právě surové líčení politického systému tehdejší doby, a vůbec popis celého Ruska obecně, dělá tuto knížku opravdu výjimečnou. Autor je  mistrem svého řemesla a knížka je nesmírně povedeně napsána. Možná se vám nebudou líbit podrobné a barvité popisy mučících technik, přesto musíte ocenit autorovu schopnost vám danou situaci popsat tak reálně, že máte pocit, jako by jste se mučení osobně zúčastnili. Celý děj byl také velmi dobře strukturován. Autor popisuje příběh hned z několika úhlů pohledů (přičemž nejdůležitější je ten z pohledu Lva) a poodkrývá vám postupně přesně ty části děje, které jsou zrovna důležité. Z tohoto důvodu se sice může zdát, že třetinu příběhu vlastně nevíte, kudy se příběh ubírá a jaký je jeho záměr, přesto ale máte chuť číst dál, jelikož autorův styl psaní je neuvěřitelné čtivý, zajímavý a poutavý.

Co se postav týče, už dlouho jsem nečetla o tak komplexních, složitých a dokonale vylíčených charakterech. Postavy byly opravdu autorovou silnou stránkou. Byly ohromě reálné a chovaly se přesně tak, jak by člověk za daných okolností předpokládal. Také musím složit poklonu nad charakterovým vývojem  Lva a Raisy (hlavních postav příběhu) v průběhu celé knihy. Oba dva si prošli nesmírně krutými časy a byli jimi poznamenáni. Ovšem to, jak na vývoj událostí reagují a přizpůsobují se nastalé situaci je neuvěřitelně obdivuhodné a na konci příběhu si nutně musíte oba zamilovat. Stejně dobře vystižené byly i všechny záporné role knihy. Autor odvedl velmi dobrou práci ve vytvoření postav, které budete milovat nenávidět.

“—Isn’t this how it starts? You have a cause you believe in, a cause worth dying for. Soon, it’s a cause worth killing for. Soon, it’s a cause worth killing innocent people for.” 

Děj knížky se sice ze začátku rozvíjel trochu pomaleji, ovšem o to lépe jste dokázali pochopit celý tehdejší systém Ruska a celého světa. Zhruba po třetině knihy se příběh rozjede a je tak nabitý akcí a napětím, že nebudete schopni knihu odložit, dokud ji nedočtete. Obecně musím říct, že jsem s vývojem příběhu byla velmi spokojená, líbilo se mi jak nepředvídatelný a přitom promyšlený příběh je. Přesto si dovolím poznamenat, že ke konci čtení už mi přišel děj moc překombinovaný, až nerealistitcký. Přesto jsem se nedovedla od knihy odtrhnout a samotný konec jsem velmi ocenila. Asi bych si ani nedovedla představit uspokojivější vyústění děje.

Knížka mě opravdu dostala. Rychle se zařadila mezi úplně nejlepší knihy, co jsem kdy četla a jsem si

jistá, že se k příběhu v budoucnu znovu vrátím. Je až  neuvěřitelné, jak zvrácený byl tehdy politický systém a knížka vás doopravdy donutí zamyslet se nad tím, jak se vůbec takové zlo mohlo dít. Také si myslím, že knížka zaujme širokou veřejnost, jelikož má v sobě jak prvky detektivní a thrillerové, tak taky historické a politické. A díky poutavému a poetickému stylu psaní je snadné si představit, že si knihu zamiluje snad každý. Já bych ji tedy doporučila všemi deseti!

“The survival of their political system justified anything. The promise of a golden age where none of this brutality would exist, where everything would be in plenty and poverty would be a memory, justified anything.”

Knížka se také dočkala fimového zpracování, které v Česku vyjde na konci tohoto měsíce. A já vám vřele doporučuji si prvně přečíst knížku, uvidíte, že nebudete litovat. Část filmu se také natáčela v Praze. Fotky z natáčení jsem také použila jako ilustrační obrázky k článku.
Já bych tímto chtěla poděkovat internetovému knihkupectví megaknihy.cz za poskytnutí recenzního výtisku, jsem jim za tuto knížku neskonale vděčná!

My life in puctures #2 | Síla pozitivního myšlení!

Je o mě všeobecně známo, že jsem dost optimistický člověk. Ne, že bych přímo létala hlavou v oblacích, ale ráda se na věci dívám vždy z té lepší stránky. Přijde mi, že v dnešním světě je hrozně lehké být smutný, deprimovaný a nemotivovaný. Proto se snažím, aby můj přístup k životu byl jiný a abych si dokázala užívat života, povzbuzovat a inspirovat lidi kolem sebe a na každém dni najít nějaký důvod k úsměvu. Ráda bych tuto pozitivní vlnu šířila dále, proto jsem se rozhodla sepsat seznam věcí, které mě v poslední době činily šťastnou, nebo prostě maličkostí, které mě mi projasnily den.

[KAFE]

Vím, že pro mnohé z vás jde o naprostou samozřejmost a ani se nad tím nepozastavujete, ovšem já jsem za kafe vážně vděčná. Kávu piju, když jsem unavená, abych se ve škole probrala. To většinou nemám moc příležitost udělat si dobrou kávu a piju instantní, která mi moc nechutná. O to více ovšem potom oceňuji, když si můžu udělat dobrou sypanou kávu. Už jenom pro její vůni bych si nejaraději dělala několikrát denně.

 [ROZKVĚTLÉ STROMY]

Vím, že určitě nejsem jediná, která je z tohoto jara tak nadšená. Po dlouhé zimě, kdy jsme místo sněhu pořád koukali jen na holé stromy a zmrzlou půdu, jsem neuvěřitelně ráda za ty všechny  barvy a vůně, kterými se můžeme kochat. Je mi sice líto všech alergiků, přesto to mou fascinaci nijak nezmenšuje.

[SLUNEČNÉ DNY A VŮNĚ DEŠTĚ]

V posledním měcíci se počasí střídalo poměrně často. Zvláštní bylo, že mi to ani nevadilo. Sice mám ráda slunečné dny, přesto jsem zjistila, že i deštivé dny mě činí šťastnou. Miluju tu vůni před bouřkou a hrozně ráda pozoruju, jak se mění obloha!

slunečný den

10 minut před bouřkou

[KNÍŽKY]

Tady asi nikoho nepřekvapím. Přesto tady knížky musím zařadit. Jak já miluju kouzlo psaného slova! Je neuvěřitelné, že jen díky jazyku a pomocí slov může člověk stvořit úplně nové postavy, nový svět, nový život...! Nehledě na to, jak skvělým zůsobem relaxace pro mě čtení je. Tento měsíc jsem začala čtením Dítě číslo 44 a zatím jde tedy o ohromě napínavý a mrazivý román.

[BALETKY]

Jedna z věcí, která je pro vás možná nová - učím balet. Nejde o nic profesionálního, je to jen takový zájmový kroužek tance, kdy se snažím holky naučit kreativně se vyjádřit prostřednictvím tance a soustřeďujuji svou výuku na koordinaci pohybů. Co mě ovšem na učení baví nejvíce je poznávání těchto mladých slečen. Je s nimi hrozná legrace, jsou nesmírně talentované a šikovné. Nikdy mě nepřestanou ohromavat a bavit. Mám je moc ráda a jsem vděčná, že smím být součástí jejich života!

[PŘÁTELÉ]

Přestože ten seriál naprosto zbožňuju, tentokrát tímto myslím mé skutečné kamarády. Konkrétně za tyto tři jsem neuvěřitelně vděčná. Každý z nich je naprosto jedinečný a unikátní, je s nima sranda a jsou mi obrovskou oporou. Vůbec nevím, co bych bez nich dělala. :)

[KOMIKSOVÝ PLAKÁT]

Tenhle plakát mi dala sestřenka už někdy v únoru, ale teprve nedávno jsem si jej konečně vyvěsila. Spiderman nepatří mezi mé úplně nejoblíbenější superhrdiny, stejně je ten plakát ale neprosto senzační a skvěle mi do pokoje sedí. :)

Abeceda knihomola | E, F, G, H

Vysvětlení projektu a původní článek najdete tady.
Ano, sama spolu-inciátorka projektu a takhle to flákám! Hanba mi!  Každopádně dneska se to chystám všechno dohnat, a jelikož jde o dopsání čtyř písmen, nebudu se rozepisovat a rovnou se do toho pustíme!

E

Ernest Hamingwaye jsem odjakživa obdivovala. Sice jsem od něj sama četla jen pár povídek a Starce a moře, přesto k němu cítím velký respekt. Jeho ledovcový styl psnaí mi přijde úchvatný a metafory a symboly opravdu nadčasové.

Encyklopedie také na mém seznamu nesmí chybět. Ráda věci zkoumám a odjakživa jsem dost zvídavá a přemýšlivá. Není tedy divu, že jako malá jsem místo pohádek raději četla nejrůznější encyklopedie. Dodnes mám k odborné četbě kladný vztah a pokud mě zrovna zaujme téma, jsem schopná se začíst i do učebnice.

English books. Nebo books in english. Anglicky čtu teprve rok a nepřečetla jsem nijak závratné množství knížek. Přesto mám angličtinu obecně moc ráda a myslím, že je super číst knížky v originálním jazyce. Třeba knížky Johna Greena si ani nedovedu představit číst v češtině!

F

Mou první asociací byl jeden z mých nejoblíbenějších spisovatelů mých dětských let - Jaroslav Foglar. Na Hoších od bobří řeky, Chatě v jezerní kotlině či Rychlých šípech jsem vyrostla a dodnes se k nim ráda vracím.

Fragment je myslím první nakaldatelství, které se na můj seznam dostalo. A zaslouží si zde být už jenom proto, že vydali jednu z mých nejoblíbenějších sérií - Hunger Games! A nově jsem si zamilovala i Percyho Jacksona, kterého také vydávají oni, takže u mě mají obrovké plus!

Další mou asociací byla knížka Fangirl od Rainbow Rowell, což je poměrně zvláštní, vzhledem k tomu, že jsem ji sama nečetla. Tady alespoň vidíte, jak často se objvuje v mých myšlenkách! Opravdu si ji chci brzy přečíst. :)

G

John Green byl mou jasnou volbou. Opravdu ho velmi obdivuju. Ne všechny jeho knížky jsou úplně peti hvězdičkové, ale líbí se mi, jaký je John člověk. Skrze své knížky a svá videa inspiruje mladé lidi a je obrovským vzorem! Nehledě na to jak je vtipný - ať už srze své knižní postavy, nebo sám osobně!

Goodreads je portál, kterému jsem na chuť přišla až letos, přesto jsem se už na něm stala trošku závislíá. :D Odaz na půj profil najdete v Kontaktech.

Ať je to sebezvláštější, na třetím místě jsem si vybavila Gogola. Zvláštní je to proto, že jsem sama od tohoto dramatika a spisovatele ještě nic nečetla. Ovšem na Revizora se chystám už dlouho.

H

Hunger Games je jednou z mých nejoblíbenějších sérií. Je to opravdu zdařile napsaná dystopie se skvělými postavami. Navíc mám na čtení série úžasné vzpomínky, které jenom podporují dobrý pocit z nich.

Hra o trůny. Sice jsem se této knížce dlouho vyhýbala, ovšem když jsem ji přečetla, hned jsem si ji zamilovala. Nebylo to úplně to nejlepší, co jsem kdy četla, ovšem celý svět mě hrozně nadchnul a už se těším na druhý díl.

S třetím slovem jsem měla problém. Nakonec jsem se rozhodla pro slovo Hromadění, i když tedy není tak úplně čtenářské. Ovšem já jej mám s knížkami úzce spojené. Nevím jak vy, ale já mám tedy s hromaděním knížek obrovský problém a doma mám už pěknou hromadu (ha! další slovo od H!) knížek, které jsem ještě nečetla.

Wrap Up | Duben 2015

Tímto článkem se chci tak nějak pomalu dostat z tohoto hnusného období neaktivity, nepsaní a nečtení. Myslím, že je načase, abych zase zavedla věci do starých kolejí! Dneska to tedy bude shrnutí za měsíc Duben. Vzhledem k tomu, jak zaměstnaná jsem byla, neměla jsem na čtení moc času. Stejně se mi ale nakonec podařilo přečíst 4 knížky a jednu audioknihu, což je podle mě tedy docela úspěch. Rozhodla jsem se taky, že začnu shrnutí dělat trošku jinak a ke každé knížce se rozepíšu trošku obšírněji, tak mi dejte vědět, kterému typu shrnutí dáváte přednost vy.

Hned na začátku měsíce jsem se konečně pustila do knížky Jen jeden den od Gayle Forman. Knížku jsem měla doma z knihovny, jelikož jsem do ní nechtěla investovat peníze, když jsem si nebyla jistá, jestli se mi bude líbit, vzhedem k tomu, že si na romantiky tolik nepotrpím. A jsem ráda, že jsem si knížku nepořídila. Nebyla špatná, ale asi jsem od ní čekala více. Měla obrovský potenciál, ale v konečném důsledku zase tak výjimečná nebyla. Líbila se mi atmosféra spontálního cestování a reference na Shakespeara, líbilo se mi kladení důrazu na vybudování si svého já, hledání sebe sama, ale přesto jsem v této kategoii četla daleko poutavější a hlubší knížky. Za mě takový tří hvězdičkový, až tří a půl hvězdičkový průměr.
Hned potom jsem se vrzhla na dlouho odkládanou Mrs. Poe od Lynn Cullenové. Na knížku jsem napsala recenzi, takže se nebudu nijak rozsáhle rozepisovat. Jen povím, že mě knížka nakonec vážně nadchla. Ze začátku jsem byla zaskočena tím, jak přeslazená a romantická byla, ale nakonec to vyvážil opravdu poutavý příběh a nádherný styl psaní. Taky jsem nečekala, že mě knížka donutí zamyslet se nad vážnějšími tématy, přesto tomu tak bylo a já ještě doteď nad některými náměry  musím přemýšlet.

Třetí knížku jsem si naprosto zamilovala. Dlouho jsem se se Percymu vyhýbala a jeho čtení odkládala, jelikož jsem nevěřila, že by mě téma bohů mohlo bavit, ale po tom, co moje kamarádka přečetla všechny díly za sebou a hrozně se nad nimi rozplývala, rozhodla jsem se, že se do Percyho Jacksona a Zloděje blesku taky pustím. A dobře jsem udělala! Jedná se sice o "dětskou knížku", ovšem už dlouho jsem nečetla nic tak poutavého, zábavného, vtipného a napínavého! Zamilovala jsem si autorův styl psaní, díky kterému jsem měla pocit, že jsem součástí příběhu, i všechny postavy, což se mi už dlouho nestalo!

Po dočtení Percyho jsem se zase vrhla na 1984 od Orwella, kterou čtu snad už tři měsíce. Ne proto, že by mě nabvila, protože je opravdu skvělá, ovšem ráda si s knížkou dávám načas, mám pocit, že ji takto dokáži lépe ocenit. Ještě stále jsem ji nedočetla. Kromě ní jsem se taky pustila do Označené od P.C.Castové, kterou  moje sestra zařadila do sourozenecké čtecí challenge, kterou mezi sebou máme. (Navzájem jsme si určily 5 knížek z knihovny, které musíme do konce roku přečíst. Kdo to nestihne, musí té druhé koupit lístek do kina.) A tady asi budu vybočovat z řady, protože i když je tato série mezi booktubery docela populární, já jsem knížku nesnášela. Styl psaní mi přišel hloupý, knížka se hrozně vlekla, postavy mi lezly na nervy, děj mi přišel nezajímavý a nudný, romance mi přišla neuvěřitelně instantní. Hrozně jsem chtěla, aby to byla fajn oddechovka, bohužel jsem knížce nemohla dát ani dvě hvězdičky. Vím, že jsou určitě lidi, kterým se zrovna tato upíří knížka trefí do vkusu, za mě ale dostane jenom jednu a půl hvězdičky a recenzi psát nebudu.
tři měsíce. Nechápu, proč mi to trvá tak dlouho, protože tu knížku úplně miluju. Jen si mezi jejím čtením dávám  ráda pauzy a dost o ní přemýšlím. Je skvělá, ale ještě pořád jsem ji nedočetla. Místo ní jsem se nakonec začela do

Ve chvílích, kdy jsem byla po cestě do/ze školy moc unavená na to, abych si ve vlaku četla, poslouchala jsem audioknížku. A konkrétně tedy knížku P jako pivo, na kterou jsem psala už i recenzi. A zrovna tato miloučká knížka se mi doopravdy trefila do vkusu a nálady. Byla děsně milá a dobře načtená, poslouchání jsem si vážně užila. Samotný příběh je tak tří hvězdičkový, ale audioknize jsem dala hvězdičky čtyři.
Celkově jsem jem docela spokojená. Vím, že blog jem fakt nechutně flákala, ale jsem ráda, že jsem si alespoň našla trochu času na čtení. Čtyři (plus jedna) knížky vůbec nejsou špatné. Vzhledem k tomu, že květen bude opět poměrně hektický, tak nevím, kolik času na čtení mít budu, ale rozhodla jsem se, že tento měsíc už nechci blog zanedbávat, tak snad se mi alespoň tohle podaří.

Co se filmů a seriálů týče, byla jsem aktivní. Ano, na knížky ani na blog jsem si čas neudělala, ale podařilo se mi skhlédnout skoro dvě řady Přátel, udělaly jsme si si ségrou filmový maraton Pána prstenů (<3), viděla jsem konečně první část Mockingjaye (hodnotím čtyřmi hvězdičkami), konečně jsem se koukla na film God's not dead (fajn film na zamyšlení, ale po kinematografické stránce zas tak silný není), taky jsem znovu viděla Last Song (knížka je daleko lepší) a Avengers (nemůžu se dočkat dvojky!).

A co jste tento měsíc četli vy? Jaká byla vaše nejoblíbenější knížka, co by jste mi doporučili na přečtení?