Book Talk #3 | Co určuje kvalitu knih? A je Polibek pro Annu jenom 'piece of shit'?

Dneska jsem neměla vůbec v úmyslu psát článek, a když už bych nějaký psala, měla to být recenze, ovšem po tom, co jsem utrpěla morální šok po shlédnutí tohoto videa, prostě jsem svou frustraci a rozčilení se, musela sdílet s vámi.
Vím, že článek je dlouhý a možná se vám nechce říct, proto vám ve zkratce řeknu, co  se v článku snažím vyjádřit a o čem to vůbec celé je. Chtěla jsem poukázat na to, že mít rozdílné názory je v pořádku, pokud svým názorem neodsuzujeme názory ostatních. Celý článek vznikl na základě negativní recenze na Polibek pro Annu, který mě rozhořčil a proto je možné, že se v článku vyskytnou nějaké spoilery z této knížky, pokud jste ji tedy nečetli a jste na malé spoilery hákliví, doporučuji vám raději dále nečít.
A o co vůbec jde? Jde o to, že jsem se koukala na poslední video Ron Lit (moje oblíbená booktuberka, odkaz na její channel je v tomto článku), kde dávala pětivteřinové verdikty na různé knížky a seriály. Při zmínce Polibku pro Annu odkázala právě na tohle video jednoho mladého Brita, který očividně Polibek pro Annu moc nemusí.

↑Pokud se vám nechce koukat na celé video, přetočte si na 10:50, kde začíná mluvit o Polibku.↑

A to by bylo stoprocentně v pořádku. Chápu, že to není vkus každého, ovšem to, jakým způsobem o té knize mluvil, mě opravdu rozčílilo. Ve videu v podstatě říká, že je to ta největší sra*ka (ano, byl opravdu, opravdu sprostý, daleko horší, než výrazy, které budu používat já) na celém světě. Řekl, že pohrdá všemi lidmi, kteří knihu čtou a že nechápe, jak vůbec mohlo nějaké nakladatelství vydat takovou hovadinu. (Opět - můj jemnocit mi zakazuje použít podobných výrazů, které tento mladík ve svém projevu vyjádřil.) Stephanie Perkins odsoudil tak nehorázně a urážlivě, že mi jí bylo doopravdy líto a jenom se modlím, aby se k ní tohle video nikdy nedostalo.
Jeho důvody, proč knihu nesnáší jsou v podstatě ty, že Anna je nejhloupější hrdinka, se kterou se prý kdy v knižním světě setkal. Odkazoval na to, že ani nevěděla (i přes to, že je filmová kritička), že jsou v Paříži kina. (Což mimochodem není pravda, ona jen nevěděla, že jsou tam i kina, která hrají čistě jen v angličtině.) Dále mluvil o tom, že Étienne je ten nejnamyšlenější snob, který si myslí, že ho všichni musí milovat a svou nevěru omlouvá jen tím, že je jeho přítelkyně kráva. Dále pokračovat asi třemi minutami dlouhými  nechutnými nadávkami, které bych sama ani nedokázala vymyslet.
A co mě na tom rozčiluje? Já snad ani nevím, kde začít. Seřadíme si to tedy pěkně do bodů.

1.

 Ano. Možná Anna doopravdy nebyla ten nejchytřejší a nejinteligentnější teenager na světě. No a co? Opravdu to určuje, jestli je dobrým nebo špatným člověkem? Mě přišla jako naprosto průměrná holka a myslím, že toho přesně chtěla Stephanie Perkins dosáhnout. Aby se všichni průměrní teenageři dokázali s ní ztotožnit. Protože ne vždycky lidi jednají na základě svých vědomostí a dokonce někdy mohou vypadat i hloupě. No a co? Anna nebyla špatný člověk. Ano, dělala rozhodnutí, které bych já osobně nikdy nedělala a někdy mě vážně rozčilovala, ale to neznamená, že je zlá. To neznamená, že není plnohodnotný člověk! Protože já věřím, že i přes svá špatná rozhodnutí měla dobré srdce a v konečném důsledku vždy chtěla, aby byli spokojení především lidi kolem ní. Byla milá, sympatická a vtipná. Dokázala se začlenit do kolektivu a myslím, že do jisté míry byla vážně slušná holka. Copak tohle není málo? To opravdu musí být člověk vzdělaný, chytrý a dokonalý, aby se o něm dobře četlo? To, jestli jsme inteligentní a chytří ještě neznamená, že jsme kvalitní a dobří lidé!

2.

 Musím říct, že s druhým bodem - tedy jeho odsuzováním Étienna - sama docela souhlasím. Mě samotné přišlo od něj doopravdy hnusné, že si stále 'držel' svou přítelkyni, i když bylo jasné, že miluje Annu. Podvádění (byť už jenom myslí) je podle mě špatné. Na druhou stranu, stává se to. V dnešním světě se to doopravdy stává a lidi takoví jsou. Já osobně si myslím, že autoři YA by neměli mladou generaci podporovat v tom, že je to v pořádku, ale tak to prostě je. Nehledě na to, že i přes tohle všechno, Étienne nikdy s Annou nedělal nic zas až tak zlého. Vždyť jí ani nedal pusu. Nemyslím, že je chytré správné odsuzovat lidi na základě jejich špatných rozhodnuté. Ano, můžeme je soudit a ukazovat si na to, že tahle rozhodnutí nebyla správná, ale žádný člověk není zavrženíhodný! Nehledě na to, jak moc Étienne svých chyb litoval. On si uvědomil, že se choval jako blbec! A nikdy člověka nemůžeme posuzovat jenom na základě jedné situace, musíme se koukat na člověka jako celek. A Étienne měl i velkou řadu dobrých vlastností. Byl zdravě sebevědomý, talentovaný v tolika oblastech, byl šarmantní, vtipný, společenský, dokázal jednoduše konverzovat. A to všechno i přes to, že si v životě prošel tak těžkými věcmi a měl tak složitou životní situaci. Nechci jej omlouvat, nemyslím si, že těžký život by nám měl omlouvat naše špatné rozhodnutí, na druhou stranu, určitě to na něj mělo jistý vliv.

3.

Knížka je z žánru Young Adult. Je určená pro teenagery. A řekněme si to na rovinu - kolik teenagerů v dnešní době opravdu stojí o osobní růst a dokáže činit moudrá a naprosto chytrá rozhodnutí? Stephanie dokázala skrze svou knížku vystihnout, jak se mladí lidé dneska chovají. Nemá je to  přimět k tomu, aby se intelektuálně vzdělávali, prostě je má příběh pobavit. A tuhle úlohu myslím knížka splnila dokonale. Není to nijaké mistrovské dílo, ale je to psáno lehkým a sympatickým stylem, aby se to líbilo většině mladých teengerů. A myslím, že žádný puberťák se nemusí stydět za to, co čte. Každý si může číst co chce a já se přiznám, že v mnoha ohledech opravdu teenager jsem a ne vždycky mám chuť na knihy budující můj charakter a intelekt. Tak to prostě je. A nemyslím si, že je na tom špatného. Nehledě na to, že to, jakým způsobem mladý youtuber podává své názory, jenom poukazuje na to, jak strašně arogantní a namyšlený pravděpodobně je. Je to samozřejmě jeho věc a já nebudu pokrytec a nebudu jej odsuzovat. Jen je mi ho upřímně líto.

Vím, že tento článek byl poněkud jiný, než všechny mé ostatní články, ale na druhou stranu si myslím, že takto nejlépe poznáte mé názory. A já upřímně obdivuji všechny, kteří článek dočetli až do konce. Nemyslím si, že jsem "sežrala všechnu moudrost světa" a chápu, že každý člověk má právo na to, vyjádřit svůj názor jakým způsobem chce, ale to nemění nic na tom, že ne každý způsob vyjádření svého názoru je správný. Každý člověk má jiné morální zásady, jiná náboženská a intelektuální přesvědčení a není na nás, abychom někomu tvrdili, že zrovna to naše, je to správné. A ani tento článek nemusíte brát jako návod na to, jak by jste se měli chovat. Jde čistě o můj osobní názor a je naprosto v pořádku, pokud se mnou nesouhlasíte. Kvalitní debata je ta, kde se sejde více rozporuplných  názorů, které dokážou být vysloveny se vzájemným respektem. A o to myslím ve světě jde. O respekt. Lidi, važme si jedni druhých, neodsuzujme je, buďme trpěliví a i když s někým nesouhlasíme, neútočme na ně. To je asi má hlavní myšlenka.